Nový AI model diagnostikuje výrazně lépe než lékaři. Radí se sám se sebou

Je úspěšnější než lékařští profesionálové, je rychlejší než oni a je výrazně levnější, tvrdí Microsoft o svém novém nástroji umělé inteligence, který společnost představila na konci června. Podle firmy otevírá model „cestu k lékařské superinteligenci“.

Nástroj je založený na modelu o3 společnosti OpenAI, se kterou Microsoft úzce spolupracuje. Podle hlavního autora tohoto projektu Mustafy Suleymana z Velké Británie napodobuje práci celého lékařského koncilia: umožňuje spolupráci více „hlasů“ umělé inteligence najednou, které na základě svých odborností dospějí ke společnému výsledku.

Microsoft nástroj otestoval proti lidským lékařům. Pokud nemohli využívat žádné další zdroje, tak je výrazně porážel, a to i na poli jejich specializace. Autoři testu postavili lidi i stroj před stejné případy: složité diagnózy, které vyšly v odborném žurnálu New England Journal of Medicine.

Umělá inteligence dokázala vyřešit osm z nich, lidé bez pomoci knih, elektronických nástrojů a konzultací jenom dva. A navíc dokázala AI objednávat testy o čtvrtinu levněji než lidé, takže přinášela okamžitý finanční zisk.

Budou lékaři bez práce?

Microsoft nicméně tvrdí, že by nasazení takového systému nemělo žádný vliv na úbytek pracovních míst v oboru. Firma věří (aniž by pro to poskytla nějakou argumentační podporu), že umělá inteligence bude roli lékařů spíše doplňovat než nahrazovat.

„Role lékařů jsou mnohem širší než jen určení správné diagnózy. Musí se orientovat v nejasnostech a také budovat důvěru s pacienty a jejich rodinami způsobem, na který není umělá inteligence nastavena,“ napsala společnost v příspěvku na svých stránkách.

Podle zpravodajského webu The Guardian ale věty o „cestě k lékařské superinteligenci“ vyvolávají obavy z radikální změny v lékařské péči. Jako superinteligence se totiž mezi vývojáři AI označují systémy, které výrazně překonávají lidské schopnosti a jsou schopné je prakticky úplně nahrazovat.

Podle Microsoftu se ale na doladění nového systému teprve pracuje a plně funkční by měl být až během příštího desetiletí. „Je zcela jasné, že jsme na cestě k tomu, aby tyto systémy byly v příštích pěti až deseti letech téměř bezchybné. Ubere to obrovskou zátěž všem zdravotnickým systémům na celém světě,“ je přesvědčen Suleyman.

Ve výsledku by tento systém měl pracovat podobně jako reálný lidský lékař, tedy krok po kroku. Začíná ústním pohovorem s pacientem, pak ho posílá na různé testy, aby teprve potom dospěl ke konečné diagnóze. Například pacient s příznaky kašle a horečky může vyžadovat krevní testy a rentgen hrudníku, než lékař dospěje k diagnóze zápalu plic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...