Novoroční teploty byly i 15 stupňů nad průměrem. Nebýt klimatické změny, nejspíš by k tomu nedošlo

Nový rok přinesl nejen do Česka rekordní teploty vzduchu. Meteorologové přepisovali tabulky nejvyšších zaznamenaných teplot ve větší části Evropy, klimatologové zase řešili, co je příčinou situace, která zde po celé dějiny měření ještě nebyla.

Přelom roku 2022 a 2023 se ve velké části Evropy nesl ve znamení mimořádně teplého počasí. Nejméně v osmi státech byla 1. ledna překonána nejvyšší lednová teplota v historii měření. V Česku to bylo v Javorníku (na Jesenicku), kde pomyslná rtuť teploměru vyšplhala k 19,6 stupně Celsia.

Rekordy ale padaly také v Polsku, Nizozemsku, Dánsku, Litvě, Lotyšsku, Bělorusku nebo Lichtenštejnsku a mimořádně teplo bylo i na Ukrajině nebo v Rumunsku. Tisíce stanic zaznamenaly nejvyšší lednové i prosincové teploty. A mimořádně teplé byly rovněž noci.

Odchylka teploty vzduchu ve dvou metrech oproti průměru (1979–2000) ukazuje ve střední Evropě hodnoty o 10 až 18 stupňů Celsia vyšší
Zdroj: Climatereanalyzer.org

Nejnižší teploty ve střední Evropě občas zůstávaly vysoko nad desetistupňovou hranicí – i minima byla na stovkách stanic vyšší než během dosud nejteplejších prosincových, respektive lednových nocí.

Teploty tak byly často o 15 stupňů Celsia vyšší, než je na přelomu roku obvyklé, a odpovídaly spíš dubnu a během některých nocí dokonce i létu; například v Polsku v Glucholazech u hranic s Českem naměřili 18,7 stupně Celsia, což už je docela blízké takzvané tropické noci.

Extrém extrémů

Primární příčinou mimořádně teplého počasí na přelomu roku byl příliv až extrémně teplého vzduchu od jihu až jihozápadu, který se do nitra evropského kontinentu dostával ze severozápadní Afriky, a to mezi rozsáhlou brázdou nízkého tlaku vzduchu nad severovýchodním Atlantikem a mohutným hřebenem vysokého tlaku nad Středomořím a Balkánem.

Tento teplý vzduch proudil přes Pyrenejský poloostrov a v Bilbau se postaral o nejvyšší lednovou teplotu ve výši 24,9 stupně Celsia. Pak postupoval přes Francii do střední Evropy a na Balkán, pronikl ale až k Baltu a zasáhl i celou Ukrajinu a jih evropského Ruska. Nad Českem byl vzduch nejteplejší v noci na Nový rok, kdy jeho teplota ve výšce jednoho kilometru dosáhla dvanácti až patnácti stupňů Celsia.

Nové národní lednové rekordy
Zdroj: Twitter/Scott Duncan

K tomuto faktoru se přidal ještě jeden – k výše uvedené mimořádně vysoké teplotě vzduchu v Javorníku přispělo i závětrné fénové proudění za Rychlebskými horami a Jeseníky. I díky tomu mohl být rekord naměřen poměrně neobvykle nad ránem, a nikoliv odpoledne.

Jde o vliv klimatické změny?

Situace samotná sice není z klimatologického pohledu úplně překvapivá nebo nová, přesto je výjimečná. Extrémně vysokým teplotám určitě napomáhá i vyšší teplota mořské vody v okolí Evropy a svou roli rovněž hraje celkový nárůst teploty vzduchu v atmosféře. Za oba faktory drtivou měrou může lidská činnost, především spalování fosilních paliv vedoucí k zesilování skleníkového efektu.

Dochází tak k častějšímu a výraznějšímu překonávání teplotních rekordů. Celkově tak skončená rekordně teplá epizoda zapadá do obrázku oteplujícího se klimatu, kdy nás překonávání extrémů posouvá do dosud neprozkoumaného klimatického „teritoria“. Bez změny klimatu by tak rozsáhlá a intenzivní vlna veder s největší pravděpodobností nebyla možná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...