Dva týmy odborníků s pomocí Webbova teleskopu prozkoumaly jednu z nejmladších a nejvzdálenějších galaxií. Výjimečně zářivá GN-z11 existovala, ale také patrně zanikla už v dobách, kdy byl kosmos ještě v plenkách. Agentura Reuters vesmírný systém přirovnala k americkému herci Jamesi Deanovi, který razil heslo „žij rychle, zemři mladý“.
„Zdá se, že život galaxie byl rychlý a intenzivní, ale pak náhle přestala tvořit hvězdy,“ uvedl astrofyzik Tobias Looser z Cambridgeské univerzity, hlavní autor studie publikované v odborném časopise Nature.
„V prvních několika stech milionech své historie byl vesmír bouřlivé a aktivní místo, s velkým množstvím plynu, který poháněl utváření hvězd v galaxiích. Proto je tento objev obzvlášť podivuhodný a zajímavý,“ dodal Looser. Náš vesmír je nyní starý zhruba 13,8 miliardy let.
Objevená galaxie je relativně malá, obsahuje možná sto milionů až jednu miliardu hvězd. To by ji řadilo do stejné kategorie k trpasličí galaxii Malý Magellanův oblak, která se nachází poblíž naší Mléčné dráhy, stále však tvoří hvězdy. GN-z11 vědci mohli pozorovat pouze v jednom okamžiku v minulosti a je podle nich tedy možné, že tvorbu hvězd znovu obnovila.
Velmi mladý hřbitov
Když tvoření nových hvězd ustane, stane se z galaxie tak trochu hvězdný hřbitov. „Stávající hvězdy umírají a nové je už nenahrazují,“ uvedl Looserův kolega z Cambridge a spoluautor studie Francesco D'Eugenio. Vysvětlil také, že nejkratší životnost mají nejhmotnější hvězdy, které jsou nejjasnější.
„Jak nejžhavější hvězdy umírají, barva galaxie se mění z modré – barvy žhavých hvězd – na žlutou až červenou, barvu nejméně hmotných hvězd,“ popsal D'Eugenio.
„Hvězdy o hmotnosti Slunce žijí přibližně deset miliard let. Pokud tato galaxie přestala tvořit hvězdy v době, kdy jsme ji pozorovali, nezbyly by v ní dnes žádné hvězdy podobné Slunci. Hvězdy mnohem méně hmotné než Slunce však mohou žít biliony let, takže by svítily ještě dlouho poté, co se tvorba hvězd zastavila,“ dodal odborník.
Vědci se domnívají, že pozorovaná galaxie utvářela hvězdy po 30 až 90 milionů let, načež náhle přestala. Nyní se snaží zjistit, proč se tak stalo.
Vesmírný teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země už více než dva roky. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, je projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), Evropské kosmické agentury (ESA) a kanadské vesmírné agentury CSA a dokáže pozorovat mnohem vzdálenější, a tedy starší objekty a systémy, než jeho předchůdce Hubbleův dalekohled.
