Nově popsaný pavouk předstírá, že je zombie ovládnutá parazitickou houbou

Přírodovědci náhodou narazili v Jižní Americe na pozoruhodnou adaptaci jednoho druhu tamního pavouka. Ten předstírá nakažení smrtící parazitickou houbou, aby působil jako mrtvý.

Cordyceps je asi nejznámější parazitická houba na světě. Znají ji nejen přírodovědci a ekologové, ale také veřejnost – v oblíbené videoherní a televizní sérii Last of Us právě tato zmutovaná houba zničila lidstvo. Ve skutečnosti takový potenciál nemá. Dokáže ale ovládnout chování drobného hmyzu a dalších zvířat, která pak mění v „zombie“.

Zvíře infikované houbou se chová tak, aby jeho chování co nejvíc vyhovovalo jejím záměrům. Snaží se dostat na místo, kde by v klidu zemřelo a spory z houby se z něj co nejsnadněji dostaly k dalším tvorům, které by organismus infikoval. Jihoamerické pralesy jsou na některých místech plné takto zombifikovaných bezobratlých neschopných pohybu, paralyzovaných invazivní houbou a čekajících na smrt.

A na jednoho z nich narazil při svém výzkumu přírodovědec Alexander Bentley. Typická masa chitinu, dlouhých končetin a houbovité masy s jejími typickými výčnělky připomínajícími tykadla se ale najednou pohnula. Pro biologa to byl hororový zážitek, ale šok vystřídala zvídavost, rozhodl se tvora prozkoumat, protože něco takového odporuje znalostem o parazitických houbách.

Dokonalá adaptace

Objev byl ještě větším překvapením, než se zdálo zpočátku. Ukázalo se totiž, že jde o objev úplně nového a neznámého organismu. Tvor nebyl vůbec porostlý houbou, jen to předstíral. Dostal jména Taczanowskia waska.

Podle přírodovědců, kteří ho studovali a popsali, jde o fascinující ukázku adaptace. Pavouk předstírá svými tvary těla, že je nakažený parazitickou houbou. Během evoluce se vyvinul tak, aby předstíral, že je umírající neškodný organismus, čímž uniká pozornosti potenciálních predátorů, ale i kořisti. Tyto mimikry ho ale neochrání před samotnou parazitickou houbou, kterou se může nakazit stejně jako desítky dalších bezobratlých živočichů.

Jak přesně adaptace probíhala a jak dlouho trvala, to zatím vědci nevědí, ale v dalším výzkumu se to pokusí zjistit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 16 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 20 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.