Nové oční kapky by mohly nahradit brýle i operace

Kniha nebo mobil držený na celou délku paže, mhouření na písmenka, která člověk ještě nedávno viděl dobře. Presbyopií neboli vetchozrakostí trpí mnoho lidí. Řešit to lze brýlemi, čočkami nebo operací, ale evropští vědci teď přišli s novým řešením.

Na konferenci očních specialistů v Kodani představili kapky, které v testech na dobrovolnících už prokázaly svou účinnost. Stačí je brát dvakrát denně a výsledkem je doslova očividné zlepšení – a to po celé dva roky testů.

Léčba by mohla podle autorů představovat bezpečnou a účinnou alternativu pro pacienty, kteří chtějí obstojně vidět, ale nechtějí nosit brýle nebo se bojí chirurgického zákroku.

Dokonalost zatím kazí vedlejší účinky

Kapky obsahují pilokarpin, lék, který zužuje zornice a stahuje sval, který řídí tvar oční čočky, aby bylo možné zaostřit na objekty v různých vzdálenostech, a diklofenak, nesteroidní protizánětlivý lék (NSAID), který snižuje zánětlivost.

Klinická studie probíhala v Argentině, kde se do ní zapojilo 766 osob. Používaly kapky dvakrát denně – po probuzení a znovu asi o šest hodin později. Při nejsilnější koncentraci bylo výrazné zlepšení viditelné u 84 procent pacientů. A alespoň částečného zlepšení dosáhli lékaři s těmito kapičkami u 99 procent pacientů.

Výsledky naznačují, že terapie „nabízí bezpečnou, účinnou a dobře snášenou alternativu k tradiční léčbě presbyopie“, uvedli autoři procedury.

Připouští ale také, že zatím není tato metoda dokonalá – jsou s ní spojené i vedlejší účinky, nejčastěji v podobě rozmazaného vidění, podráždění při podání kapek a bolesti hlavy.

„Než bude možné tuto léčbu široce doporučovat, je třeba provést rozsáhlejší, dlouhodobé, multicentrické studie, které potvrdí její bezpečnost a účinnost,“ dodávají vědci s tím, že tyto experimenty budou pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...