Nově objevené a už jim hrozí vyhynutí. V Myanmaru našli dosud neznámý druh opic

Vědci objevili v odlehlé oblasti Myanmaru dosud neznámý druh opice, ale okamžitě ho zařadili mezi nejohroženější živočišné druhy. Podle nich existuje jenom zhruba 200 langurů Pouppa (Trachypithecus popa), pojmenovaných podle oblasti, v níž žijí. Informoval o tom odborný časopis Zoological Research.

Pouppa je posvátná hora v myanmarské Mandalajské oblasti a languři patří k čeledi kočkodanovitých primátů, kteří se živí hlavně listy. Jak uvedl zpravodajský server BBC, nově objevený druh se vyznačuje výraznými kruhy kolem očí a našedivělou srstí.

Tento druh langurů nicméně rychle ztrácí životní prostor a ohrožují ho také lovci. „Lov je veliký problém, ale ztráta jejich přirozeného životního prostředí zaviněná člověkem představuje ještě větší hrozbu,“ uvedl Christian Roos z centra specializujícího se na primáty v německém Göttingenu.

Na existenci nového druhu v Myanmaru poukazovali vědci už nějakou dobu na základě vzorků DNA odebraných z trusu divoce žijících opic. Až dosud se ale nový druh neprokázal.

Languři Pouppa žijí na zalesněných pozemcích v centru Myanmaru, většinou v chráněném parku na svazích posvátné hory Pouppa. Z genetických studií vyplývá, že se oddělili od ostatních, už známých druhů asi před milionem let.

Pouze 200 až 250 jedinců

Frank Momberg ze skupiny ochránců přírody Fauna & Flora řekl, že těmto langurům „hrozí vyhubení, takže je naprosto nezbytné chránit zbylé jedince a zapojit do toho místní komunity i soukromý sektor“. K jejich ochraně může přitom podle něj napomoci i skutečnost, že se podařilo druh popsat. 

Podle vědců je naživu 200 až 250 jedinců, kteří se zdržují ve čtyřech navzájem izolovaných skupinách. Myanmar se v minulém desetiletí otevřel mezinárodní vědecké spolupráci, což vedlo k objevu nových druhů ještěrů a obojživelníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...