Vědci kdysi považovali dinosaury za těžkopádné, studenokrevné tvory. Následný výzkum ukázal, že někteří z nich dokázali regulovat svou tělesnou teplotu, dosud ale bylo záhadou, kdy a za jakých okolností tato změna nastala. Jednu ze základních a nejstarších otázek paleontologie nyní pomáhá objasnit nová studie, podle které teplokrevní dinosauři mohli na Zemi žít už asi před 180 miliony lety, píše agentura AP.
Teplokrevní tvorové, včetně dnešních moderních potomků dinosaurů, ptáků či lidí, si udržují stálou tělesnou teplotu bez ohledu na to, zda je okolní prostředí teplé, či studené. Studenokrevní živočichové, jako jsou plazi, jsou při regulaci teploty závislí na vnějších zdrojích. Například se vyhřívají na slunci.
Vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Current Biology analyzovali přes 1000 fosilií, klimatické modely i dinosauří rodokmeny. Zjistili, že dvě hlavní skupiny dinosaurů – masožraví teropodi a býložraví ptakopánví dinosauři – migrovaly do chladnějších oblastí v období rané jury, což naznačuje, že byly schopné čelit zimě. Do těchto skupin patří například Tyrannosaurus rex, velociraptoři nebo triceratops a stegosaurus.
„Pokud jsou tvorové schopní žít v Arktidě nebo podobných velmi chladných oblastech, musí mít nějaký způsob, jak se zahřát,“ uvedl vedoucí autor studie Alfio Allesandro Chiarenza z britské University College London (UCL). Dodal také, že teplokrevní živočichové jsou obecně aktivnější, zato studenokrevní si obvykle nestaví hnízda.
Třetí skupina, mimo jiné někteří velcí býložravci z čeledi Diplodocidae, zůstávala v teplejších oblastech. Prosperovali i ve vyprahlých prostředích podobných dnešním savanám a dlouhodobě zastávali „klimatický konzervatismus“, uvádí vědci. „Kdyby byli teplokrevní, pravděpodobně by se přehřívali,“ řekl Chiarenza a doplnil, že i vzhledem k velikosti zástupců této skupiny, z nichž někteří dosahovali hmotnosti deseti slonů afrických, by pro ně teplokrevnost nebyla udržitelná. Mimo jiné by museli spásat mnohem více vegetace.
Zjištění, kdy se u dinosaurů vyvinul stabilní vnitřní teploměr, by mohlo vědcům pomoci zodpovědět další otázky týkající se jejich způsobu života, píše AP. Například, nakolik byli tito tvorové, kteří vládli Zemi dlouhé miliony let, aktivní a společenští.
