Nová analýza DNA odhalila skutečný původ Ötziho

Nahrávám video

Nová studie detailně zmapovala DNA „ledového muže“ Ötziho. Ukázala, že většina jeho genomu pocházela od pravěkých zemědělců, kteří přišli do Evropy z asijské části dnešního Turecka. Dosud se přitom myslelo, že Ötzi měl předky v severní Itálii.

Pleš, tmavé oči a velmi tmavá pleť. Tak podle nové studie vypadal pravěký „ledový muž“ Ötzi, jehož mumie byla v mimořádně zachovalém stavu objevena na alpském ledovci roku 1991.

Muž, který žil v tyrolských Alpách kolem roku 3250 před naším letopočtem, pocházel geneticky přímo od prvních zemědělců, kteří do Evropy přišli před zhruba osmi až devíti tisíci lety z Blízkého východu.

Ötzi – muž z ledu
Zdroj: Wikipedia.org/archaeologie-online.de/iceman.it/ČTK

Studie analyzovala genetickou výbavu Ötziho. Vědci to sice udělali už v minulosti, ale ukázalo se, že tehdy byly vzorky zřejmě neopatrnou manipulací znečištěné a dostala se tak do nich současná DNA. V minulosti se tedy uvádělo, že měl Ötzi předky v severní Itálii. Nová studie využila ty nejmodernější způsoby, jak bezpečně analyzovat genetický materiál, její výsledky vyšly v odborném časopise Cell Genomics.

Sekvenování dědičné výbavy Ötziho ukázalo, že genom pochází z více než 91 procent od anatolských přistěhovalců, tedy od lidí, kteří žili v oblasti dnešního Turecka. Tito první zemědělci přišli před zhruba devíti tisíci lety z Blízkého východu a přinesli do Evropy jí do té doby neznámé obdělávání půdy. Díky němu se dokázali šířit světem velmi rychle a své znalosti přenášeli i do dalších kultur a míst.

Zbylých zhruba devět procent genomu Ötziho pochází od divokých evropských lovců. Vědci z toho vyvozují, že Ötzi pocházel z relativně izolovaného alpského obyvatelstva, které mělo jenom málo kontaktů s jinými evropskými skupinami. „Geneticky to vypadá, že jeho předci přišli přímo z Anatolie,“ řekl Johannes Krause, ředitel lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. Poloostrov Anatolie neboli Malá Asie tvoří neevropskou část dnešního Turecka.

Snědější, než se čekalo

Ötzi měl podle genetické analýzy opravdu tmavou pleť – výrazně tmavší než u dnešních Jihoevropanů. Tmavé zabarvení pokožky nalezené mumie tak podle autorů studie nebylo způsobeno tisíci roky v ledu. Ani to, že Ötziho mumie byla prakticky bez vlasů, patrně nebylo způsobeno uložením v ledu. Původně tmavooký a černovlasý Ötzi měl podle vědců geneticky sklon k vypadávání vlasů a pravděpodobně měl pokročilou pleš.

Ötziho mumie je dnes umístěna v archeologickém muzeu v Bolzanu, které ukazuje i rekonstrukci jeho podoby, ovšem se světlou pletí a dlouhými vlasy. „Nebudeme rekonstrukci hned upravovat,“ řekla agentuře DPA mluvčí muzea Katharina Herselová. Podle ní sice lze dědičné vlohy analyzovat, ale i vědci jsou zdrženliví ohledně toho, zda, kdy a do jaké míry se za života jedince projeví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...