Nová AI pomáhá historikům číst a doplňovat starověké texty

Vědci ve spolupráci se společností Google představili nový nástroj, který by mohl pomoci vytvářet mnohem detailnější představu o naší minulosti. Dokáže totiž číst rozbité texty ztracené před tisíci lety.

Písmo bylo v antickém Římě všudypřítomné – bylo vyryté na všem od císařských památek, až po běžné předměty denní potřeby. Nápisy se také týkaly všech aspektů života obyvatel tohoto impéria – od politických drbů, přes milostné básně a epitafy, až po obchodní transakce, pozvánky na narozeniny a magické formule.

Všechny tyto nápisy nabízejí moderním historikům bohatý vhled do rozmanitosti každodenního života v celém světě starověkého Říma.

Jenže texty jsou v drtivé většině rozbité, zvětralé nebo záměrně poškozené. Jejich restaurování, datování a umístění je téměř nemožné bez kontextuálních informací. Dalším problémem je dlouhodobá podfinancovanost humanitních věd, takže zkrátka není dost lidí na to, aby všechny nově objevené nápisy přečetli a rekonstruovali.

Náročná výzva

Studium starověkých nápisů je zvláštní obor historické práce a patří mezi ty nejnáročnější. Zlomky starověkých textů jsou jen málokdy úplné, je těžké určit, z jaké doby pocházejí, ale hlavně jim porozumět.

Historici analyzují texty tak, že je porovnávají s jinými nápisy obsahujícími podobná slova nebo fráze. Hledání těchto jiných nápisů je ale časově nesmírně náročné, vysvětluje spoluautorka nové studie v časopise Nature Thea Sommerschieldová z Nottinghamské univerzity ve Velké Británii. V této studii vědci představili nástroj založený na principu umělé inteligence, který dokáže všechnu tuto práci zvládnout.

Model nazvaný Aeneas by neměl historiky nahradit, ale výrazně jim zjednodušit a urychlit práci.

Obrovská databáze

Nový nástroj vznikl ve spolupráci britských a řeckých vědců a je založený na technologii DeepMind společnosti Google, která s historiky na projektu úzce spolupracovala. Experti vycvičili AI model na nápisech ze tří největších světových databází latinské epigrafiky. Kombinovaný soubor dat obsahoval přepsané texty celkem 176 861 nápisů a také jejich fotografie.

Model se skládá ze tří neuronových sítí, z nichž každá je určena pro jiné úkoly: obnovení chybějícího textu, předpověď místa, odkud text pochází, a odhad stáří textu. Spolu s výsledky poskytuje Aeneas také seznam podobných nápisů, seřazených podle toho, jak jsou relevantní pro původní text.

„Aeneas dokáže okamžitě vyhledat relevantní paralely z celého našeho souboru dat, protože každý text má v databázi jedinečný identifikátor,“ komentoval nástroj Yannis Assael ze společnosti Google DeepMind.

Test spolehlivosti

Tým testoval přesnost a užitečnost modelu tím, že požádal 23 expertů, aby obnovili text, který byl z nápisů předtím úmyslně odstraněn. Odborníci dostali současně úkol, aby nápisy datovali a určili jejich původ.

Pokud pracovali sami, bez pomoci AI modelu, dokázali se trefit s přesností na 31 let. Pokud se mohli opřít o rady Aeneasu, zlepšili svou přesnost na odchylku třinácti let.

Pokud jde o určení zeměpisného původu a obnovu částí textu, byli odborníci, kteří měli přístup k seznamu podobných nápisů v modelu a k jeho předpovědím, také výrazně přesnější než odborníci pracující samostatně, případně než samotný model bez lidské pomoci.

Aeneas umí zatím pracovat jen s latinou, ale podle autorů není těžké ho adaptovat i na jiné jazyky a písma. Aby z něj mělo prospěch celé lidstvo, uvolnili ho autoři pro všechny vědce zdarma. Na stejném místě dali přístup ke staršímu, méně pokročilému modelu Ithaca, který rekonstruuje starořecké texty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...