Nosila smrt, teď na ní žijí celé ekosystémy. Vědci studovali munici v Baltu

Nevybuchlé hlavice raket V-1 pokrývají dno Lübecké zátoky na severu Německa ve stovkách kusů. A kolem nich se to jen hemží nejrůznějšími formami života, ukázala nová rozsáhlá studie.

V Baltu u německého pobřeží leží na dně více než 1,6 milionu tun munice, většinou ze dvou světových válek. Toto množství je jen těžko představitelné, v podstatě to odpovídá hmotnosti všech škodovek vyrobených v tuzemsku za jeden rok.

Životodárná munice

Když se řekne munice, vyvolává to víceméně automaticky představu něčeho, co život bere. Jenže podle nového výzkumu, který proběhl v Lübecké zátoce, může munice za těch správných podmínek život i podporovat.

Němečtí vědci se rozhodli detailně prozkoumat tuto část moře pomocí dálkově ovládaného podvodního dronu. Ten jim umožnil přiblížit se k munici na dně bezpečně a současně dostatečně blízko na to, aby mohli sledovat, jak se s její přítomností vypořádává lokální ekosystém.

Organismy žijící na munici v Baltu
Zdroj: Nature Communications

Ukázalo se rovnou několik věcí. Zaprvé – většina munice pochází z doby druhé světové války. Podle konzultací s vojenskými historiky se zdá, že drtivou většinu tvoří kusy zbraně Fieseler Fi 103R s kódovým jménem Reichenberg, kterou zná většina světa jako létající bombu V-1.

Špatná zpráva je, že když experti pomocí dronu měřili chemické složení vody v okolí několika hlavic, našlo se velké množství chemikálií, jež ze zbraní unikaly. Vysoká byla hlavně koncentrace trinitrotoluenu (TNT), což je látka, která slouží jako výbušnina. Na některých místech byly koncentrace této chemikálie tak vysoké, že se podle studie blíží prahové hodnotě toxicity pro vodní organismy – teoreticky by toto tedy mělo ekosystémům škodit. Jenže to se neděje.

Různé druhy munice v Baltu
Zdroj: Nature Communications

Dobrou zprávou totiž je, že když se výzkumníci pokusili změřit, jaká místa organismy v Lübecké zátoce vyhledávají, došli k překvapivému závěru, že právě schránky munice z doby druhé světové války jsou místem, kde nejrůznější formy života prosperují nejvíc.

Chybí přirozené pevné podklady

Podle biologů je to tím, že v tomto prostředí chybí přirozené pevné podklady, na nichž se většinou přichytí různé mikrobiální formy života – a ty k sobě lákají větší živočichy, kteří zase přitahují predátory. Zbytky kořisti a exkrementy, jež po nich zůstávají, pak dávají ekosystému další cenné zdroje.

Dron využitý pro výzkum dna Baltu
Zdroj: Nature Communications

Když autoři studie srovnávali množství života, který osídlil munici, bylo podobné jako na jiných pevných přirozených podkladech v Baltu. A nešlo jen o mikroorganismy – na (a ve) zbraních žili i krabi, sasanky, mnohoštětinatí červi, mořské hvězdice, ale také ryby jako tresky nebo hlaváči.

Vědci říkají, že výsledky výzkumu jsou komplikované – zdá se, že život na munici nemá ani zdaleka ideální podmínky, přesto si ji oblíbil a masivně ji využívá. Autoři práce doporučují, aby se obdobně prozkoumaly i další lokality v Baltu, závěry z jednoho místa totiž mohou přinášet nereprezentativní výsledky.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...