Norští archeologové našli možná nejstarší runový kámen na světě. Pro nápis zatím nemají vysvětlení

Archeologové v Norsku našli runový kámen, o němž tvrdí, že je nejstarší na světě. Podle nich mohou být nápisy na kameni až dva tisíce let staré. Muzeum kulturních dějin v Oslu uvedlo, že na plochém pískovci hnědavé barvy jsou vyryty znaky, které „patří k nejstarším nalezeným runovým nápisům na světě“. „Jde o nejstarší runový kámen, který je možné datovat,“ konstatovalo muzeum.

„Tento objev nám poskytne mnoho znalostí o užívání run v době železné. Mohlo by se jednat o první pokus použít runy na kameni v Norsku i v celé Skandinávii,“ řekla Kristel Zilmerová z univerzity v Oslu.

Za nejstarší runový nápis je považován ten, který je patrný na kostěném hřebenu pocházejícím z Dánska z druhého až třetího století našeho letopočtu. Runové kameny byly obvykle vztyčovány na hrobech, zejména v době Vikingů. „Odhaduje se, že první z nich se v Norsku a Švédsku objevily ve čtvrtém nebo pátém století. Některé ale mohou být evidentně starší, než se myslelo,“ uvedla Zilmerová.

Runový kámen ze Svingerudu
Zdroj: ČTK

Zmíněný údajně nejstarší runový kámen byl objeven na podzim roku 2021 při vykopávkách hrobu u Svingerudu západně od Osla. Další nálezy z hrobu, jako jsou ohořelé kosti, naznačují, že runy byly vyryty mezi roky jedna a 250 našeho letopočtu.

„Potřebovali jsme čas, abychom mohli runový kámen analyzovat a datovat,“ vysvětlila Zilmerová, proč byl nález zveřejněn až nyní.

Runový kámen ze Svingerudu
Zdroj: ČTK

Na kameni o rozměrech 31 krát 32 centimetrů je několik typů nápisů a ne všechny dávají z lingvistického hlediska smysl. Osm run na přední straně kamene tvoří výraz „idiberug“, což by mohlo být ženské jméno.

Takzvaný Svingerudský kámen, nazvaný podle místa nálezu, bude od 21. ledna na měsíc vystaven v muzeu kulturních dějin v Oslu, píše agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...