Vědci zkoumali noční můry, může to pomoct odhalovat zdravotní problémy

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.

Nová studie, kterou představili výzkumníci na konci června na kongresu Evropské neurologické akademie, naznačuje spojitost mezi častými nočními můrami a rychlejším biologickým stárnutím. Vědci tvrdí, že lidem, kteří trpí častými zlými sny, hrozí třikrát vyšší riziko předčasného úmrtí. Berou přitom v tomto výpočtu v úvahu i další zdravotní problémy.

Noční můry představují pro lidský organismus velkou zátěž. „Spící mozek nedokáže rozlišit sny od reality,“ vysvětluje v tiskové zprávě neurovědec Abidemi Otaiku, který pracuje na Imperial College v Londýně a tento výzkum vedl.

„Proto se z noční můry často probouzíme zpocení, bez dechu a bušícím srdcem – protože se u nás spustila reakce bojuj, nebo uteč. Tato stresová reakce podle jeho výzkumů může být silnější než cokoli, co člověk zažívá v bdělém stavu. Proč? Protože i snové podněty mohou být mnohem silnější než ty v reálném životě.

Obří výzkum přinesl výsledky

Výzkum sledoval dospělé i děti (u nich hlásili noční můry rodiče, takže tam výsledky mohou být méně spolehlivé). Byl velmi rozsáhlý, proto by podle vědců měly být jeho výsledky dost vypovídající a spolehlivé: vědci sledovali údaje o 2429 dětech ve věku osm až deset let a 183 012 dospělých ve věku 26 až 86 let v šesti dlouhodobých populačních kohortách. A to po dobu dlouhých devatenácti let.

Ukázalo se, že u dětí i dospělých jsou častější noční můry spojené se zrychleným biologickým stárnutím. U dospělých představovalo největší hrozbu to, pokud se objevovaly alespoň jednou týdně. Pak měli asi třikrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou před dosažením věku sedmdesáti let, než ti, kteří noční můry měli málo nebo nikdy.

Faktorů zde bylo víc, samotné rychlejší biologické stárnutí se na tomto zvýšeném riziku předčasné úmrtnosti podílelo přibližně čtyřiceti procenty, zní odborný odhad. Mezi další důvody patří, že noční můry navíc narušují kvalitu i délku spánku, což zhoršuje pro tělo nezbytnou noční obnovu a regeneraci buněk.

Noční můra na obraze Nikolaje A. Abildgaarda
Zdroj: Vestjaellands Art Museum Sorø

„Noční můry vedou k dlouhodobému zvýšení hladiny kortizolu, stresového hormonu, který úzce souvisí s rychlejším stárnutím buněk,“ vysvětluje biologické příčiny Otaiku v oficiálním prohlášení. U lidí, kteří tyto stavy zažívají často a opakovaně, se tento stres hromadí a může tak mít podle něj dopady na urychlení stárnutí.

Jak využít výsledky výzkumu

Výzkum dále odhalil, že týdenní noční můry předpovídají předčasné úmrtí lépe než jiné obecně známé příčiny, včetně obezity, kouření, špatné stravy a nízké fyzické aktivity.

Autoři tohoto výzkumu, který zatím nevyšel jako studie, tvrdí, že jsou první, kdo tuto souvislost jasně prokázal. Výsledky sice mohou vypadat znepokojivě, ale ve skutečnosti by se daly využít pro předpovídání zdravotních problémů spojených s celou řadou stavů souvisejících s nočními můrami.

Detekovat noční můry totiž není nijak složité. A protože se dá kvalita spánku a tedy i snění ovlivňovat pomocí medikace, dalo by se předcházet mnoha život ohrožujícím chorobám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...