Nobelovu cenu za lékařství dostali lékaři za pochopení a léčbu hepatitidy typu C

Švédský Karolínský institut oznámil jména nových laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Letos ji obdrželi Harvey J. Alter, Michael Houghton a Charles M. Rice za pochopení principů hepatitidy typu C, jejího virového původu a vývoje léčebných postupů proti ní.

„Harvey J. Alter, Michael Houghton and Charles M. Rice učinili základní objevy, které přispěly k identifikaci nového viru, viru hepatitidy C,“ uvedl Karolínský institut v prohlášení. „Před jejich výzkumem byly klíčovými kroky objevy virů hepatitidy A a B, většina případů hepatitidy přenášené krví ale zůstávala nevysvětlená. Objev viru hepatitidy C odhalil příčinu zbývajících případů chronické hepatitidy a umožnil vývoj krevních testů a nových léků, které zachránily miliony životů,“ dodal.

Žloutenka typu C je infekční zánětlivé onemocnění jater. Celosvětově je nakaženo asi 70 milionů osob, více než tři čtvrtiny nemocných o své infekci nevědí. Chronická nákaza většinou nemá žádné příznaky, v průběhu několika desetiletí se ale může vyvinout v jaterní cirhózu, selhání jater či rakovinu jater.

Infekce virem hepatitidy C se přenáší krví, pohlavním stykem a z matky na dítě při porodu. V současné době je největší riziko nákazy při nitrožilní aplikaci drog, uvádí na svých stránkách Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). 

Nebýt trojice oceněných vědců, neznali by lékaři cesty, jak tuto nemoc léčit.

Loňskými laureáty v kategorii lékařství a fyziologie byli Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupné množství kyslíku a přizpůsobují se tomu.

Nobelovy ceny 2020

Slavnostní předávání ocenění plánované na 10. prosince, tedy výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, který zemřel v roce 1896, letos kvůli koronaviru rovněž změní podobu a namísto ve stockholmské koncertní síni bude vysíláno v televizi ze stockholmské radnice. Také laureáti by se měli připojit virtuálně. Udělování Nobelových cen za mír v Oslu bude rovněž menší.

Nobelova nadace nicméně vyjádřila spokojenost, že se udílení vůbec uskuteční. Na jaře totiž podle šéfa nadace Larse Heikenstena ještě panovaly obavy, zda letos bude vůbec možné vybrat vítěze. „Nejdůležitější je, že se oznámení laureátů a udílení cen letos uskuteční,“ uvedl. „Stojíme za vědomostmi, za vědou, za mírem. Ty jsou v této době jsou podle nás obzvlášť důležité,“ zdůraznil.

Ocenění, které bude letos dotované deseti miliony švédských korun (25,9 milionu korun českých), což je o milion švédských korun více než dosud, bude tento týden uděleno také za fyziku, za chemii, za literaturu, za mír a na závěr příští týden v pondělí také za ekonomii.

Nobelova cena za fyziologii a lékařství

Mezi roky 1901 a 2019 bylo uděleno 110 Nobelových cen za fyziologii a lékařství – mnohdy se její název zkracuje jen na lékařství.

Nahrávám video

Tuto cenu zatím dostalo jen 12 žen. Nejmladším laureátem byl dvaatřicetiletý Frederick G. Banting, který ocenění obdržel roku 1923 za objev inzulinu. Naopak nejstarším laureátem byl sedmaosmdesátiletý Peyton Rous, který byl roku 1966 oceněn za objev virů, jež způsobují nádory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...