Nobelovu cenu za chemii získali vědci za materiál s obrovským potenciálem

Švédská královská akademie ve Stockholmu oznámila, že letošními nositeli Nobelovy ceny za chemii se stali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi. Vytvořili molekulární struktury, které lze využít k získávání vody z pouštního vzduchu, zachycování oxidu uhličitého, skladování toxických plynů nebo katalýze chemických reakcí.

Oceněná trojice vyvinula úplně nový typ molekulární architektury. Konstrukce, které vytvořili, se nazývají kovově-organické struktury (MOF). Obsahují velké dutiny, skrze které mohou molekuly proudit dovnitř a ven. Může se to zdát jako málo, ale někteří vědci se domnívají, že právě tyto kovově-organické struktury mají tak obrovský potenciál, že se stanou materiálem 21. století.

Už nyní je vědci využili k získávání vody z pouštního vzduchu, odstraňování znečišťujících látek z vody (a to včetně takzvaných věčných chemikálií), zachycování oxidu uhličitého nebo skladování vodíku. Jiné konstrukce tohoto typu jsou šité na míru pro dodávání léčiv do těla nebo nakládání s extrémně toxickými plyny. Některé mohou zachycovat ethylenový plyn z ovoce, aby dozrávalo pomaleji, nebo přepravovat enzymy, které rozkládají stopy antibiotik v životním prostředí.

Díky vývoji MOF poskytli laureáti chemikům nové možnosti pro řešení některých výzev, kterými moderní společnost čelí, uvedla komise.

Nobelovský týden

Loni akademie Nobelovu cenu za chemii udělila Američanům Davidu Bakerovi a Johnu Jumperovi společně s Britem Demisem Hassabisem. Ocenila je za výzkum spojený s výpočetními návrhy a předpovídáním struktur proteinů.

V pondělí vyhlásil Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ocenění získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance. V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky.

Týden vyhlašování Nobelových cen bude pokračovat ve čtvrtek, kdy Švédská akademie oznámí letošního držitele Nobelovy ceny za literaturu. V pátek norský Nobelův výbor vyhlásí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí příští pondělí oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.

Nobelovy ceny budou letošním laureátům oficiálně předány 10. prosince u příležitosti výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela. Vedle prestiže, kterou Nobelova cena přináší, náleží laureátům finanční odměna jedenáct milionů švédských korun (přibližně 24 milionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...