Neuralink funguje, oznámil Musk. První pacient dokáže myšlenkami ovládat kurzor

První pacient, kterému společnost Neuralink implantovala mozkový čip, nyní dokáže svými myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce. V noci na úterý to oznámil zakladatel projektu Elon Musk. Podle něj se zdá, že se první účastník klinické studie po zavedení čipu do mozku zcela zotavil.

Neuralink loni dostal od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech a na konci ledna Musk oznámil, že firma implantovala čip prvnímu člověku. Zařadila se tím k několika dalším projektům, kterým se v uplynulých letech takovýto zákrok podařil.

„Pokrok je dobrý a zdá se, že pacient se plně zotavil,“ řekl v pondělí Musk v rozhovoru vysílaném na jeho sociální síti X. „Pacient je schopen hýbat s myší po obrazovce jen svým myšlením,“ pokračoval.

Společnost Neuralink se stejně jako při lednovém oznámení k věci ihned nevyjádřila. Musk uvedl, že dalším cílem klinické studie je nyní provést prostřednictvím implantátu co nejvíce kliknutí myší.

Sen o kyborgovi

Neuralink svůj mozkový čip o velikosti mince vyvinul v roce 2022, známý je také jako implantát rozhraní mozek–počítač (BCI). Zařízení, které bylo testováno na zvířatech, podle společnosti umožňuje zaznamenávat a bezdrátově přenášet mozkové signály do aplikace, jež dekóduje, jak se člověk hodlá pohybovat. Dlouhodobým cílem je přitom například umožnit lidem s kvadruplegií neboli ochrnutím všech čtyř končetin ovládat zařízení myšlenkami.

Musk v několika rozhovorech prohlásil, že se snaží touto cestou pomoci lidem, aby mohli i v budoucnu konkurovat umělým inteligencím. Pokud by se podařilo vylepšit pomocí kybernetických rozhraní lidský mozek tak, že by přímo komunikoval s počítači a další technikou, mohlo by to mít podle amerického podnikatele obrovský potenciál.

Na tomto konceptu neurovědci pracují po desetiletí. Už v roce 2004 voperovali američtí vědci ze společnosti Cyberkinetics mladému Američanovi do mozku čip, s jehož pomocí ovládal e-mail a hrál počítačové hry. Loni zase skupina švýcarských vědců oznámila, že jejich systém zahrnující mozkové implantáty pomáhá ochrnutému muži chodit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...