Mozky mladých lidí, kteří sledují několik hodin denně sociální sítě, podle nového výzkumu strádají. Je to nejpasivnější možná aktivita, kterou mohou na chytrých telefonech dělat, zejména ve srovnání s videohrami.
Co dělá s mladými lidmi zírání do obrazovek? Podle nové studie se to značně liší podle toho, co se na nich odehrává.
Podle údajů z poslední doby tráví tuzemští adolescenti na mobilech průměrně čtyři hodiny denně, přičemž obrazovku zapnou asi 78krát. To znamená, že s tímto zařízením tráví více času než s většinou lidí ve fyzickém světě. Co to dělá s jejich mozky? A jak tento způsob trávení volného času dlouhodobě ovlivňuje jejich intelektuální schopnosti? To jsou klíčové otázky, na něž se pokusila odpovědět studie vědců z univerzity v australském Swinburne.
Výzkumníci se v ní zaměřili jen na jednu část tohoto nesmírně komplexního problému. Zajímala je mozková aktivita mladých dospělých při sledování obrazovek. Ukázalo se, že sledování televize a hraní her souvisí se zvýšenou koncentrací, zatímco sociální média s koncentrací sníženou. Změny přitom byly velmi rychlé a odporovaly tomu, jak se u duševně zdravých lidí běžně mění nálady v reálném světě.
Stačily tři minuty u obrazovky a ve skupině 18–25letých začalo docházet ke změnám v náladě, energii, napětí, koncentraci a pocitu štěstí. „Naše studie byla první, která zaznamenávala mozkovou aktivitu během různých forem používání obrazovky u mladých dospělých pomocí metody fNIRS neboli Spektroskopie blízké infračervené oblasti. Zjistili jsme, že různé formy používání obrazovky, včetně sociálních médií, jsou spojeny s odlišnými vzory aktivity a nálady,“ vysvětluje jedna z vedoucích výzkumnic Alexandra Gaillardová z univerzity ve Swinburne.
„Téměř každý z těch lidí má chytrý telefon, který používá alespoň tři hodiny denně pro zábavu. Poruchy nálady jsou celosvětově stále častější a neměli bychom vyloučit možnost, že k nim přispívají právě telefony,“ nastiňuje vědkyně. Studie, která vyšla v časopise Scientific Reports, zjistila, že hladina okysličeného hemoglobinu (HbO) se po používání sociálních médií a hraní her zvýšila více než po sledování televize, zatímco hladina deoxygenovaného hemoglobinu (HbR) se zvýšila více po hraní her. Co to znamená?
Mozek, kyslík, soustředění
„Tyto výsledky naznačují, že interaktivní typy zábavy opravdu výrazně více zapojují mozek,“ vysvětluje Gaillardová. „Zajímavé je, že pokud jde o sociální média, lidé uváděli, že se cítí méně soustředění – a ti, kteří se cítili méně soustředění, vykazovali také nižší úroveň mozkové aktivity. Na druhou stranu hraní her ve skutečnosti pomáhalo zvýšit soustředění a vedlo k nárůstu deoxygenovaného hemoglobinu. To znamená, že mozek aktivně využíval více kyslíku, který dostával. Jinými slovy: hraní her, zdá se, nutí mozek opravdu pracovat více, a to v dobrém smyslu.“
Australané ve svém zkoumání sice tato čísla neřešili, ale nedávný výzkum vědců z brněnské Masarykovy univerzity popsal, že právě na sociálních sítích tráví mladí lidé času nejvíc. Z výše uvedených čtyř hodin prožili v průměru nejdéle právě na sítích: 39 minut na Instagramu a 23 minut na TikToku, další sítě měly už menší zastoupení.
Devětapadesát minut z celkového času zaujímaly aplikace na sledování videí, jako jsou YouTube, Netflix či Spotify. Na čistě komunikačních platformách, jako je WhatsApp, pak čeští mladí trávili jen zlomek času.
Austrálie na cestě k zákazu
Studie vznikla v kontextu plánovaného zákazu sociálních médií v Austrálii, který by měl začít platit za šest měsíců. Země nicméně stále nebyla schopná připravit nástroje, které by měly kontrolovat věk uživatelů a nemá hotové mechanismy, které by měly měřit případné pozitivní dopady této politiky u různých typů technologií a platforem.
Podle Gaillardové se tato studie sice zabývala mladými dospělými, tedy poněkud starší skupinou mladých lidí, ale její výsledky naznačují podobný výsledek jako u teenagerů, což by podle ní odborníci měli zohlednit při zavádění zákazu. „Pokud je toto účinek na plně vyvinutý mozek, musíme urgentně zvážit dopady na teenagery a děti, které tyto technologie stále více používají,“ apeluje vědkyně.
Dopady na zranitelné
„Nadměrný čas strávený před obrazovkou může negativně ovlivnit kognitivní schopnosti či pozornost, ale také víme, jak neocenitelné mohou tyto aktivity být při vytváření vazeb a pocitu sounáležitosti, stejně jako při zlepšování vzdělávacích výsledků,“ dodává Gaillardová. „Nejde o výzvu k plošnému omezení; obrazovky samozřejmě slouží k odpočinku a zábavě. Žádáme mladé lidi, aby si byli vědomi toho, jak jejich činnost ovlivňuje jejich život, a aby se rozhodovali tak, jak je pro ně správné,“ shrnula.
