Němečtí archeologové objevili skvěle zachovalou středověkou protézu. Majitelem byl neznámý rytíř

Nahrávám video
Archeologové objevili v Německu protézu ruky (video je bez zvuku)
Zdroj: Reuters

Archeologové v Německu zkoumají pozůstatky muže, který měl místo ruky kovovou protézu. Žil před stovkami let, jeho náhradní umělá končetina patří k těm nejdůmyslnějším, které vědci zatím popsali.

Když letos dělníci kopali plynovod ve městě Freising nedaleko Mnichova, narazili nedaleko farního kostela svatého Jiří v zemi na něco tvrdého. Na první pohled to vypadalo jako ruka robota, přivolali proto archeology. Výsledek analýzy ukázal, že šlo o něco méně exotického, pro vědce přesto nesmírně zajímavého: železnou umělou končetinu, která patřila německému bojovníkovi.

Protéza byla součástí hrobu muže, který zemřel ve věku mezi třiceti a padesáti roky někdy mezi lety 1450 a 1620. „I pro zkušené archeology to byl mimořádně zvláštní nález: kostra, u níž chybí části prstů levé ruky,“ uvedli experti Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči. Popsali, že protéza je vyrobená ze železa a barevných kovů.

Muž, který oral pole válečná

Archeologové kovovou protézu oddělili od kostry, aby ji mohli lépe analyzovat a také restaurovat. Zjistili, že muž během života přišel o prsty na ruce – zbyla mu maximálně část palce. Na rozdíl od jiných, složitějších protéz objevených ve stejném období, byly prsty kostry z Freisingu jednoduché a neměly mechanické součásti. Byly tedy nepohyblivé, muž měl železnou ruku nejspíš hlavně na ozdobu nebo reprezentaci, s běžnými úkony mu příliš nepomohla. 

„Dutá protéza na levé ruce mu nahradila čtyři prsty,“ uvedl Walter Irlinger z Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči. „Ukazováček, prostředníček, prsteníček a malíček jsou jednotlivě vytvořeny z plechu a jsou nepohyblivé. Protézy prstů leží mírně zakřivené, rovnoběžně vedle sebe.“

Skenování také odhalilo, že protéza má na kovových prstech přilepené kousky látky a kůže. To naznačuje, že prsty mívaly kožený potah a byly k pacientově ruce připevněné pomocí řemínků. Uvnitř prstů se zase našel materiál podobný gáze, který mohl fungovat jako jakýsi polštář, jenž chránil kůži před kontaktem se studeným kovem.

Jak muž přišel o ruku a jak protézu používal, zůstává záhadou, ale objev podtrhuje skutečnost, že se v tomto období taková zařízení vyráběla a používala. „Lékaři již v té době přemýšleli o tom, jak by mohli lidem po amputacích usnadnit život,“ stojí v prohlášení památkového úřadu. Ve střední Evropě je v současné době známo asi padesát podobných protéz z období pozdního středověku až raného novověku.

Götz von Berlichingen v německém filmu
Zdroj: Amazon.de

V době, kdy tento muž žil, probíhala v Bavorsku celá řada válečných konfliktů, včetně třicetileté války. To logicky vedlo k množství vážných zranění, jež si vyžádala i nejčastější chirurgické řešení těchto dob: amputaci. Z Německa té doby pochází celá řada protéz, jež patřily mocným a bohatým rytířům – vyrobit něco takového bylo nejen drahé, ale hlavně technologicky náročné.

Jedna z nejslavnějších patřila rytíři Götzi von Berlichingen, který díky ní získal i svou přezdívku „Götz železná ruka“. Jeho důmyslná a krásná protéza byla vytvořena, když mu ruku ustřelila rána z děla roku 1504 při obléhání Landshutu.

Protézy ale vznikaly už ve starém Egyptě, jednou z nejstarších jsou dva umělé prsty na nohou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...