Nejvyšší kanadské vyznamenání získal český vědec Josef Svoboda. Za komunismu byl politický vězeň

Z rodné země ho vyhnala nesvoboda, v emigraci ale nyní získal nejvyšší státní vyznamenání. Devadesátiletý ekolog Josef Svoboda obdržel před několika dny Řád Kanady. Skaut a bývalý politický vězeň se po odchodu z Československa zaměřil na výzkum Arktidy a jeho přínos vědě a společnosti nyní ocenila generální guvernérka Julie Payettová.

Svoboda žije v Kanadě od roku 1968, kdy se po sovětské invazi rozhodl emigrovat. V nové zemi dostudoval a následně se stal profesorem na University of Toronto Mississauga. Jeho oborem je polární botanika a ekologie. Se studenty jezdil třicet let na polární expedice do kanadské části Arktidy. Nejvyšší státní vyznamenání Kanady nyní získal za „svůj průkopnický výzkum ekosystémů tundry a za celoživotní mentorování vědců studujících Arktidu“.

Dalším českým nositelem tohoto vyznamenání byl například podnikatel Tomáš Baťa mladší, který do země emigroval v době druhé světové války. Čestný Řád Kanady získal také prezident Václav Havel.

Josef Svoboda na polární stanici
Zdroj: Paměť národa/archiv Josefa Svobody

V monstrprocesu dostal 11 let. Skoro pět let musel těžit uran

Svoboda není pouze vědcem, ale také bývalým politickým vězněm. V roce 1948 začal v Brně na Masarykově univerzitě studovat filozofii a přírodní vědy. Následující rok byl ale zatčen a ve vykonstruovaném procesu se skautskou a křesťanskou mládeží z Brna ho odsoudili k 11 letům vězení za domnělou protistátní činnost.

Trest si odpykal téměř celý. Než ho v roce 1958 propustili, dostal se na Mírov, Bory i do Leopoldova. Téměř pět let musel pracovat v uranových dolech. Na den, kdy se dostal opět na svobodu, vzpomíná dodnes.

„Viděl jsem spoluvězně, kteří po propuštění začali plakat a objímali zem. Tohle na mě nepůsobilo. Vyšel jsem z pankrácké brány, byl hezký den a já si připadal jak svobodný harcovník s krabicí od margarínu v podpaždí. Zato maminka, která mě v Brně doma po letech objala, omdlela radostí,“ popsal v roce 2017 při přebírání ocenění Neuron.

Z vězení se vrátil v 29 letech v době, kdy většina jeho bývalých spolužáků už měla vysokoškolské diplomy. Sám ale kvůli odsouzení už ve studiu pokračovat nemohl. Pracoval tak v Brně jako ošetřovatel v zoologické zahradě. Po čase se mu povedlo nastoupit na Botanický ústav Akademie věd, kde se mohl opět věnovat svému zájmu o biologii a ekologii.

Josef Svoboda přepravuje velblouda pro brněnskou zoo
Zdroj: Paměť národa/archiv Josefa Svobody

V době pražského jara byl jedním ze zakladatelů klubu bývalých politických vězňů K 231. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy roce 1968 se ale rozhodl emigrovat do Kanady. Zde po 22 letech od počátku studia získal na univerzitě v Ontariu bakalářský diplom. Následně pokračoval ve studiu na univerzitě v Edmontonu a největší část své profesní kariéry strávil na torontské univerzitě, kde se specializoval na arktickou rostlinnou ekologii.

Třetina století u pólu

Se svými studenty třicet let jezdil na arktické expedice. Tamní tvrdé podmínky mohl tehdy srovnávat i s útrapami v uranových lágrech. „Vysoká Arktida na první pohled připomíná měsíční krajinu. Není nic pustšího než země bez stébla trávy, polštářku mechu nebo aspoň barevné krajky lišejníku. Řekněme, že v začátcích tu byla i jistá analogie s jáchymovským gulagem – jedli jsme konzervy z ešusů, sprcha žádná, záchod z naftových barelů. Jsem ale typ člověka jako Voskovec a Werich, kteří říkali, že jsou doma tam, kde si pověsí klobouk,“ potvrdil.

V roce 1994 mu kanadská vláda vyslovila uznání za výzkum Arktidy a v roce 1995 získal na Masarykově univerzitě čestný doktorát přírodních věd. Před dvěma lety se také stal laureátem Ceny Neuron za přínos světové vědě v oblasti biologie. Výzkumná stanice Jihočeské univerzity na Špicberkách zase nese jeho jméno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 1 hhodinou

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 3 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...