Největší sladkovodní jezero v Turecku Beysehir rychle vysychá

Největší turecké sladkovodní jezero Beysehir, které leží v centrální části země, rychle vysychá, napsal deník Hürriyet. Na některých místech hladina jezera ustoupila o tři sta metrů od původního břehu a v některých částech dokonce až o 1,5 kilometru. Původní dno jezera se v těchto oblastech proměnilo v pastviny nebo bažiny.

„To jezero je mrtvé. Nedá se k tomu víc říct. Nechť celé Turecko truchlí,“ řekl deníku Hürriyet Hasan Kurt, který vede rybářské družstvo Beysehir. Rybáři podle něj musí působit v místech vzdálených i půl druhého kilometru od původního břehu.

Jezero o rozloze 656 kilometrů čtverečních přispívá nejen k zavlažování celé krajiny, ale také představuje živobytí pro více než čtyři stovky rybářů. V současnosti rybolov na jezeře téměř ustal a na místech, kde se dříve plavily rybářské lodě, se nyní pasou zvířata.

Kurt deníku řekl, že pro místní je proměna jezera v pastviny a bažiny katastrofou. Jezero dnes slouží lidem jen jako zdroj pitné vody, ale i to podle Kurta nevydrží déle než pár měsíců. „Připravujeme se na zápach bahna a mrtvých ryb, který brzy přijde,“ řekl.

Příčiny a následky

Z vysoušení jezera místní kromě klimatické změny viní nekontrolované zavlažování polí zemědělci a přehrady na přítocích jezera. Ty narušily přirozený přítok vody. Podle Kurta místní nejsou proti budování přehrad, ale přehrady by neměly ničit to, co funguje. „Farmáři letos nemohli zalévat cukrovou řepu a mnozí museli svá pole zorat. Ztráty jsou obrovské,“ uvedl.

Dalším problémem je podle místních neochota farmářů používat technologie, které pomáhají s šetřením vody. Například snaha o zavedení kapkové závlahy se u zemědělců setkala se značným odporem.

Místní naléhají na vládu, aby podpořila výstavbu projektu, který má přivést vodu do jezera z řeky Akcay. Ta je od Beysehiru vzdálená 36 kilometrů. Podle Kurta by přesměrování části toku mohlo jezero zachránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...