Největší lidoop všech dob vymřel na nepřizpůsobivost. Gigantopitheca porazily klimatické změny

Podle nové studie vyhynul obří primát Gigantopithecus blacki asi před 295 tisíci lety. Byl sice tak obrovský, že ho nedokázal ohrozit žádný predátor, ale jeho slabinou byla podle vědců nepřizpůsobivost. Pravěký lidoop nedokázal reagovat na změny okolního světa dost rychle, a nedokázal tak získávat dost zdrojů. Za vyhynutím stála nízká schopnost adaptace.

Dospělý gorilí samec může měřit na výšku až 175 centimetrů a váží i dvě stě kilo. Vedle pravěkého gigantopitheca by ale vypadal jako neduživé mládě, neboť tento primát dosahoval až třímetrové výšky a jeho hmotnost přesahovala tři metrické centy.

Gigantopithecus se sice pyšní titulem největšího primáta, ale ve skutečnosti existují extrémní příklady, kdy může dosahovat jedinec jiného druhu ještě vyšší hmotnosti. Je to Homo sapiens. Nejtěžší člověk vážil 635 kilogramů, což je dvojnásobek gigantopitheca. Této hmotnosti dosáhl Američan Jon Brower Minnoch, který zemřel roku 1983.

Když byl gigantopithecus roku 1935 objeven, představovali si ho paleontologové jako obrovskou gorilu, milovníkům záhad zase připomínal yettiho. S tímto mýtickým tvorem ho navíc spojovalo prostředí, protože žil hlavně v Číně. Další výzkumy ale ukázaly, že primát byl příbuzným spíše dnešních orangutanů, přesvědčivě to prokázaly analýzy zubů.

Třímetrový obr dokázal přežívat víc než dva miliony let, ale asi před třemi sty tisíci lety zmizel. Proč? Právě na to odpověděla studie vedená Kirou Westawayovou z Macquarie University v australském Sydney. Vědci tvrdí, že největší známý primát vyhynul před 295 tisíci až 215 tisíci lety, pravděpodobně kvůli neschopnosti přizpůsobit své potravní preference proměňujícím se klimatickým podmínkám.

Srovnání člověka a gigantopitheca
Zdroj: Wikimedia Commons

„Když si na ně vzpomenete, vybaví se vám obři,“ říká Westawayová. „Tohle byl obr z čeledi primátů.“ Aby její tým pochopil, kdy tento hominid vyhynul, prostudoval stovky zubů gigantopitheců a čtyři úlomky čelistí nalezené v jeskyních v provincii Guangxi v jižní Číně. Z nich se dá rekonstruovat, čím se obři živili. Zkoumání radioaktivního rozpadu některých prvků, například uranu, v zubech a kostech umožňuje vědcům určit, kolik času uplynulo od smrti.

Ukázalo se, že obří lidoopi se živili hlavně kůrou stromů, rákosím a další stravou, která není příliš výživná. Jejich hmotnost jim bránila vydávat se za stravou do korun stromů, kde rostou mnohem výživnější plody, za nimiž se mohly vydávat menší druhy primátů. A do toho přišly klimatické změny.

„Když se les změnil, nebyl dostatek potravy, kterou tyto druhy upřednostňovaly,“ uvedl spoluautor článku Čang Jing-čchi z čínského Ústavu paleontologie obratlovců a paleoantropologie. Kvůli svým rozměrům měli obří primáti mnohem menší šanci přesunout se do vyšších stromových pater, nedokázali ani změnit biotop. Jejich neschopnost adaptovat se rychlým změnám dostatečně rychle způsobila, že vymřeli.

Příběh gigantopitheca vypráví jeho zuby

Většina toho, co vědci o vyhynulých lidoopech vědí, pochází ze studia fosilií, které byly nalezeny v jižní Číně. Nikdy se nenašla žádná kompletní kostra a gigantopitheca věda poprvé popsala právě podle zubů. Za objevem tehdy stál paleontolog  Ralph von Koenigswald, který v jedné hongkongské lékárně narazil na zajímavě vypadají stoličku.  Prodávala se tam jako „dračí zuby“, a tedy jako součást tradiční čínské medicíny. Vědec si ale hned uvědomil, že se dívá na něco úplně jiného.

Analýzy zubů prokázaly, že Afriku, Evropu a Asii v období před přibližně dvěma až dvaadvaceti miliony lety obývalo několik desítek druhů lidoopů. Do současnosti se zachovaly pouze gorily, šimpanzi, bonobové, orangutani a lidé.

Tento úsvit lidoopů je ale zahalený tajemstvím. První lidé se sice objevili v Africe, vědci ale stále ještě nevědí, na kterém kontinentu se jako první vyskytli lidoopi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 13 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...