Největší exploze od Velkého třesku. Astronomové našli kráter velký jako patnáct Mléčných drah

Vědci, kteří studovali vzdálenou kupu galaxií, objevili následky nejsilnějšího známého výbuchu, který se odehrál ve vesmíru od Velkého třesku.

Původcem je supermasivní černá díra ležící v centru galaxie vzdálené stovky milionů světelných let od Země. Podle profesorky Melanie Johnston-Hollittové z Curtinovy univerzity v Austrálii byla událost provázená výjimečnou koncentrací energie: uvolnilo se jí pětkrát víc než při předchozím nejsilnějším známém výbuchu.

„Už jsme viděli exploze v centrech galaxií dříve, ale tahle byla opravdu hodně masivní,“ uvedla. „A my nevíme proč.“ Podle astronomky, která se na objevu podílela, se odehrála exploze nesmírně pomalu – trvala stovky milionů let.

Došlo k ní v souhvězdí Hadonoše, asi 390 milionů světelných let od Země. Byla tak silná, že prorazila dutinu v plazmatu, které obklopuje černou díru.

Jako erupce sopky

Hlavní autorka objevu Simona Giacintucciová uvedla, že jí exploze připomínala slavnou erupci sopky St. Helens z roku 1980. Ta byla tak silná, že utrhla celý vrcholek hory ležící v americkém státu Washington. „Rozdíl je, že do kráteru, který zbyl v horkém plynu po vesmírné erupci, by se vešlo patnáct Mléčných drah za sebou,“ uvedla vědkyně.

Astronomové o této dutině v plazmatu věděli již dříve, popsali ji rentgenovými teleskopy. Ale odmítali přijmout hypotézu, že by ji mohl způsobit výbuch energie – „díra“ na to byla příliš obrovská. „Lidé byli kvůli těm rozměrům skeptičtí,“ komentovala výsledky Johnston-Hollittová. „Ale opravdu to tak je – vesmír je fakt divné místo,“ podotkla.

Vědci rozpoznali, že jde o explozi, teprve když se na místo podívali pomocí radioteleskopů. Údaje z nich přesně odpovídaly tomu, jak by oblast vypadala po masivní explozi výjimečných rozměrů. Tým využil čtyři dalekohledy různých agentur na různých místech světa.

Kosmická archeologie

Johnston-Hollitová označila tento výzkum jako kosmickou archeologii. Objev je podle ní podobný nálezu dinosauřích kostí. Díky novým nástrojům, zejména lepším radioteleskopům, se dá lépe pochopit, co se v dávné minulosti vesmíru stalo a co bylo příčinou těchto gigantických jevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...