Nejohroženější orangutany světa může vyhubit projekt vodní elektrárny

Nejohroženější orangutani na světě mohou být odsouzeni k zániku poté, co indonéský soud schválil projekt kontroverzní přehrady v pralese Batang Toru na severu ostrova Sumatra. Tato oblast je domovem orangutanů tapanulijských, kteří byli jako samostatný druh identifikováni teprve v roce 2017. Ve volné přírodě jich zbývá jen 800 a všichni žijí v tomto ekosystému, informoval zpravodajský server BBC News.

Vodní elektrárna v hodnotě miliardy dolarů má být dokončená v roce 2022 přímo v srdci deštného pralesa Batang Toru, který je kromě orangutanů také domovem gibonů tmavorukých a tygrů sumaterských. Elektrárna má dodávat čistou energii provincii Severní Sumatra a podle listu Jakarta Post ji postaví čínská státní firma Sinohydro. Na financování se podílí několik mezinárodních bank včetně čínské banky BOC.

Skupina na ochranu přírody Indonéské fórum pro životní prostředí (Walhi) podala začátkem tohoto roku žalobu proti souhlasu provincie Severní Sumatra se stavbou přehrady. Správní soud v Medanu ale nyní žalobu zamítl, čímž otevřel cestu pro realizaci projektu. Proti verdiktu, podle něhož je ekologický dopad v souladu s existujícími předpisy, se chce Walhi odvolat.

Argumenty ekologů nebral nikdo vážně

Podle britského profesora Serge Wicha, odborníka na ochranu primátů liverpoolské Univerzity Johna Moorese, je soudní rozhodnutí zklamáním. Ekologické posouzení dopadů projektu, které bylo při sporu předloženo, je podle jeho slov „nepochybně nedostatečné“.

  • Na světě žije – podle odhadu z roku 2016  – 14 613 sumaterských orangutanů. Odhad na základě rozlohy obyvatelného habitatu z roku 2004 předpokládal existenci asi 55 tisíc bornejských orangutanů; roku 2012 však byla předpokládaná rozloha habitatu výrazně navýšena, což by znamenalo populaci o asi 104 700 jedincích. Akční plán indonéské vlády z roku 2007 vyčíslil celkovou populaci na 61 234 orangutanů, z toho 54 567 na ostrově Borneo.

Wich byl jedním z vědců, kteří v roce 2017 potvrdili existenci orangutana tapanulijského. Podle jeho slov přehrada rozdělí už tak velmi malou populaci těchto tvorů. „V místě, kde tu přehradu chtějí stavět, je výskyt tohoto druhu nejhustší, takže je to nejhorší prostor v pralese, který mohli vybrat,“ řekl.

V ohrožení jsou nejen orangutani na Sumatře

Také další ostrov, kde orangutani žijí, je v ohrožení. Vědci, kteří studovali 16 let orangutany na Borneu, před rokem oznámili, že za tuto dobu kvůli lidem umřelo přes 100 tisíc těchto primátů.

Za úbytek orangutanů, jejichž název v překladu znamená „lesní člověk“, může podle zprávy kombinace několika faktorů – především kácení pralesů, dolování a také nadměrná produkce palmového oleje. Výzkum ale ukázal ještě znepokojivější fakt: orangutani totiž mizí i z oblastí, kde zůstává původní prales netknutý.

Podle autorky studie Marie Voigtové se to dá vysvětlit jediným způsobem: orangutani jsou v pralesech prostě zabíjeni. V práci, která vyšla v odborném časopise Current Biology, vědci uvádějí, že nejčastěji loví orangutany místní lidé ze msty. Primáti totiž vyrážejí z pralesů ven a živí se tam na lidských farmách. Farmářům se to samozřejmě nelíbí a orangutany zabíjí. Vědci přiznávají, že tento fenomén doposud výrazně podceňovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...