Nejen lidé trpěli během covidu „blbou náladou“. Se stejným problémem se potýkali i primáti v zoo

Deprese, frustrace, osamocent, úzkost. Takové pocity zažívaly během koronovirových lockdownů spousty lidí po celém světě. Nový výzkum teď ukazuje, že nebyly jedinými primáty, kteří se takhle cítili.

Někteří se stali většími samotáři a lenochy, jiní se zase vůči ostatním chovali agresivněji. Tak se během covidové pandemie změnilo chování primátů v zoologických zahradách. Popsala to nová studie, která vyšla v odborném časopise Animals.

Výzkum porovnával chování bonobů, šimpanzů, paviánů a goril v zoologické zahradě a jednom safari parku v roce 2020, kdy byli během lockdownů oddělení od lidí, s dobou po návratu návštěvníků. Vědci například zjistili, že paviáni se po návratu lidí do safari, kde žili, chovali méně sexuálně a dominantně než během lockdownů. Také se častěji přibližovali k autům návštěvníků než k vozidlům strážců parku.

Když se návštěvníci do zoologických zahrad vrátili, také bonobové a gorily trávili méně času o samotě a gorily navíc méně často odpočívaly. Šimpanzi zase v době po otevření více jedli a také trávili více času ve venkovních výbězích.

Smutek, nebo radost?

Podle vědců je těžké říci, jestli se dá obecně konstatovat, zda byly zážitky z doby lockdownu pro jednotlivá zvířata pozitivní, negativní, nebo neutrální. Ale přinejmenším u šimpanzů a paviánů věří, že po návratu lidí došlo ke zlepšení stavu zvířat – vypadá to, jako by jim v době bez návštěvníků chyběly stimuly, na něž byli zvyklí. 

A jako podobně pozitivní změnu lze vnímat i to, že bonobové a gorily trávili méně času o samotě. Podle autorů studie ale současně změna chování u goril může také naznačovat, že je návštěvníci svou přítomností více rušili. Gorily v době jejich přítomnosti změnily využití svého výběhu, což podle vědců naznačuje, že byly schopné upravit své chování tak, aby snížily nadměrné podněty. 

Zdaleka nejsložitější je vysvětlení toho, jak se změnilo chování paviánů. Podle vědců sice zřejmě tyto primáty pozitivně motivovala přítomnost aut i návštěvníků, ale přitom existovala hranice, po jejímž překročení se už kladné dopady těchto podnětů nijak víc nezvyšovaly. A asi s tím souvisí i utlumení jejich sexuální aktivity – autoři práce se domnívají, že projíždějící automobily ji nějak zvyšují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...