Nebezpečné látky z lesních požárů pronikaly dle studie do domů miliardy lidí

Toxické látky z lesních požárů pronikly za posledních dvacet let do domů více než miliardy lidí, tvrdí studie publikovaná ve vědeckém časopise Science Advances. Tyto miniaturní částice, které dokáží překonat tisícikilometrové vzdálenosti, jsou nebezpečnější než znečištěné ovzduší ve městě, protože obsahují větší koncentraci potenciálně rizikových chemikálií.

Autoři nové studie použili soubor dat, který vycházel ze satelitního pozorování lesních požárů po celém světě, jež vědci sbírali mezi lety 2003 a 2022. Na základě toho zjistili, že více než miliarda lidí byla alespoň jeden den v roce vystavena ve svých domech větší koncentraci znečištění, než stanovují limity Světové zdravotnické organizace (WHO). Toxické látky z lesních požárů přitom představovaly nejméně polovinu celkového znečištění.

Změna klimatu zvyšuje riziko častějších výskytů přírodních požárů tím, že způsobuje vlny veder a delší a intenzivnější období sucha. Kouř z těchto požárů se tak podle vědců stává „naléhavým globálním problémem“. Chemických látek, jež kouř přináší, je přitom tolik, že před nimi není úniku a úkrytu: ani zavřená okna a dveře nechrání jedince před znečištěním z přírodních požárů.

Největším rizikům byli podle této studie vystaveni obyvatelé Jižní Ameriky a střední Afriky. Následovali lidé ze západního pobřeží Severní Ameriky, severozápadní Austrálie a severní a jihovýchodní Asie. Naopak Evropa je na tom jednoznačně nejlépe.

Vědci upozorňují, že nejlepším způsobem, jak se chránit, je předcházet lesním požárům. Další možností jsou speciální zařízení na čištění vzduchu, jež jsou ale pro obyvatele té chudší části světa nedostupným luxusem. Podle nové studie by jedno vyšlo jednu domácnost ročně na stovky dolarů. Ale například v Nigeru nebo Čadu by stál chod takových zařízení více než je tam průměrný roční příjem. Světové vlády by tedy měly jednat tak, aby tyto nerovnosti vyrovnaly, uvádí studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...