Neandertálci se starali o dítě s Downovým syndromem. Naznačuje to empatii a lásku

Vědci ve Španělsku objevili pozůstatky neandertálského dítěte, které mělo znaky spojené s Downovým syndromem. Existuje více nálezů pravěkých dětí s tímto postižením, všechny ale zemřely krátce po narození. Toto ale přežilo výrazně déle, což podle studie naznačuje dlouhodobou péči rodičů a kmene.

Cova Negra neboli Černá jeskyně je slavné archeologické naleziště ve Španělsku, objevené před necelými sto lety. Vědci tam našli spoustu pozůstatků po neandertálcích, kteří ji zřejmě využívali po tisíce let. Roku 1989 tam vykopali pozůstatky mladého člověka. Teď pomocí nových technologií kosti znovu analyzovali a našli v nich překvapivé důkazy.

Mezi kostmi totiž bylo i několik úlomků vnitřního ucha, které byly zvláštně deformované. Podle vědců musely být tyto vady genetické a kromě ztráty sluchu způsobovaly zřejmě také závratě. „Jediný syndrom, který úplně odpovídá těmto malformacím, je Downův syndrom,“ uvedli autoři nové studie, která vyšla v odborném žurnálu Science Advances. „Je proto pozoruhodné, že se tento jedinec dožil nejméně šesti let,“ doplňují. To významně přesahuje obvyklou délku života dětí s tímto handicapem v pravěké populaci.

Jeskyně Cova Negra roku 1928
Zdroj: Wikimedia Commons/ Museo de Prehistoria de Valencia

Downův syndrom máme společný s lidoopy

Z doby pravěku a starověku zná věda jen několik příkladů dětí s Downovým syndromem. Konkrétně pět. Všechny zemřely dřív, než dosáhly dvou let. To z Černé jeskyně je překonalo asi trojnásobně a dožilo se šesti nebo sedmi let, což je zcela výjimečné. Hlavně proto, že podle autorů výzkumu nemělo šanci do tohoto věku přežít, kdyby se o ně rodiče nebo kmen výjimečně nestarali. „Můžeme se domnívat, že k jeho dlouhému přežití mohlo dojít pouze proto, že se mu v této době dostávalo nepřetržité péče a pozornosti,“ podotýká studie.

Downův syndrom patří mezi nejčastější lidské genetické poruchy. Je způsobený změnou na 21. chromozomu, obvykle je spojený s opožděným tělesným růstem – a pokud dítě přežije do dospělosti, tak i lehkým až středně těžkým mentálním postižením. Dá se poznat i podle charakteristických rysů obličeje, jež v minulosti vedly k tomu, že se tyto děti označovaly jako mongoloidní.

Vědci popsali případ péče o mládě s Downovým syndromem u šimpanzů. Péči mu poskytovala obětavě jeho matka a jeho sestra – přesto zemřelo ve věku necelých dvou let.

V zajetí se šimpanzům s tímto zdravotním problémem daří žít déle. Známým příkladem je samice Kanako, která se dožila věku 27 let. Její matka se o ni přestala starat, když jí bylo pět měsíců, takže ji vychovali lidé. V sedmi letech oslepla a byla tak zcela odkázaná na své chovatele.

Kromě lidí se tato porucha vyskytuje také u některých lidoopů, takže se předpokládá, že má velmi dávný evoluční původ přesahující druh Homo sapiens. Není tedy velké překvapení, že se našla také u tak blízkých příbuzných moderních lidí, jako byl právě člověk neandertálský.

Vědci předpokládají, že péče o toto dítě musela být extrémně náročná. Neandertálci totiž zřejmě často měnili místa, kde žili, lovili velkou a silnou kořist a současně se museli vypořádávat se silnými změnami klimatu. Autoři se proto domnívají, že samotná matka by nezvládla se o takto postiženého potomka postarat sama a musela ji v tom podporovat celá skupina.

Jak lidští byli neandertálci

Samozřejmě není jasné, a zřejmě se na to ani nikdy nepřijde, jak tato pomoc fungovala. Je možné, že byla aktivní, tedy se například členové kmene střídali v péči o dítě. Ale současně je tu i druhá možnost: ostatní třeba jen odebrali matce dítěte její obvyklé povinnosti, takže tak mohla získat čas a energii na péči o potomka. A možná je i nějaká kombinace obou zvýše popsaných scénářů.

O společenském chování neandertálců, jejich empatii, schopnosti cítit lásku, smutek nebo nenávist toho věda ví zatím stále jen málo. Výsledky této práce otevírají možnost bavit se o těchto tématech na věcném základě. A současně pootevírají dveře k podobné diskuzi o původu emocí u Homo sapiens sapiens.

V minulosti se podařilo najít u neandertálců důkazy o tom, že o sebe navzájem mohli pečovat, ale vždy šlo o dospělé, takže mohlo jít „jen“ o vypočítavý reciproční altruismus. Jinými slovy, pomáhající mohl počítat s tím, že se mu pomoc vyplatí například díky tomu, že mu to opečovávaný vrátí. V případě dítěte s Downovým syndromem něco takového ale nebylo možné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 7 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 9 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...