Předchůdci dnešních lidí měli už před 55 tisíci lety podobný zvyk jako dnešní lovci – ponechávali si trofeje upomínající na zvlášť povedené úlovky. Na základě nálezů ze španělské jeskyně Des-Cubierta k tomu dospěli antropologové.
Podle mezinárodního vědckého týmu si neandertálci ve svých jeskynních příbytcích schovávali například vypreparované lebky praturů, nosorožců nebo jelenů. Důkaz vědci zveřejnili v odborném magazínu Nature Human Behaviour: v jeskyni severně od Madridu, kterou archeologové zkoumají od roku 2009, se totiž našly lebky mnoha prehistorických býložravců. Jiný důvod než sběratelství je podle studie těžko představitelný.
„Je velmi neobvyklé, že si lovci z doby kamenné odnášeli hlavy velkých zvířat, jako byli nosorožci nebo bizoni, z míst, kde je ulovili,“ uvedl jeden z členů výzkumného týmu, antropolog Tom Higham. Podle něj tyto těžké kusy zvířat muži nosili přesto, že na nich bylo jen málo zužitkovatelného masa – moderním jazykem „lebky měly mizerný poměr cena-výkon“. Proto šlo nejspíš šlo o trofeje.
Dalším důkazem pro tuto hypotézu je fakt, že pravěcí lovci pak navíc tyto lebky upravovali, odstraňovali z nich oči, mozek a také čelisti, což je zřejmé ze stop, které na lebkách zanechaly jejich kamenné nástroje.
V jeskyni se našlo dohromady 35 lebek nebo jejich částí. „To, že všechny ležely na poměrně malém prostoru, napovídá, že šlo o jakousi sbírku nebo druh lovecké svatyně,“ píší autoři studie. Podle nich shromažďování trofejí bylo kulturní tradicí, která se předávala z generace na generaci. Je to dalším argumentem, který ukazuje, jak vyspělý byl tento druh pravěkého člověka a jak blízko měl k moderním lidem.
