Neandertálci jsou v tradičních představách spojeni s mamuty. Přestože je pravda, že milovali bílkoviny získávané z velkých zvířat, nové výzkumy odhalily i další detaily jídelníčku lovců z doby kamenné. Nová studie naznačuje, že častou součástí neandertálské potravy byli červi.
Že tito pralidé milovali maso, vědí vědci nejen díky hromadám kostí objevených kolem jejich sídel, ale hlavně díky chemické analýze jejich pozůstatků. Ta odhalila, že maso jedli neandertálci nejméně stejně často jako dnešní vlci nebo lvi. Kromě toho prokazatelně hodovali i na měkkýších a luštěninách.
Nová studie zveřejněná v časopise Science Advances ale popsala i další, méně očekávaný (a pro mnohé odpudivější) zdroj proteinů. Součástí neandertálských snídaní, obědů a večeří mohly být larvy much, které se líhnou v rozkládající se zvířecí tkáni a živí se jí, neboli červi.
Autoři vyšli z toho, že v kostech neandertálců se nacházely zvláštní chemické stopy a právě konzumace červů by je velmi dobře vysvětlovala. A není to jediná indicie, kterou mají. Antropologové mají dostatek svědectví o tom, že nejrůznější domorodé skupiny považovaly a považují červy (a také shnilé maso) za zcela přijatelnou potravu.
Záhadný dusík
Už na konci dvacátého století se podařilo zjistit, že v kostech evropských neandertálců je obrovské množství dusíku 15, což je izotop spojený hlavně s predátory, u nichž tvoří maso zcela dominantní zdroj potravy.
Jenže ho bylo až příliš. Na rozdíl od predátorů totiž nejsou moderní lidé na taková kvanta masa adaptovaní. Kdyby masa jedli tolik, nedokázali by bílkoviny zpracovat a ty by způsobily otravu.
Letos už na tento fenomén vědci jednou narazili, když v Německu popsali naleziště „továrny na tuk“, v níž masově zpracovávali kosti, aby z nich získali tuk, který umožňuje tyto zdravotní hrozby zásadně snížit.
Nová studie naznačuje, že příčinou tohoto vysokého množství dusíku mohlo být právě shnilé maso a červi v něm. Ale jak něco takového ověřit?
Vítejte v Knoxvillu, na Farmě těl
Vědci využili jedinečné vědecké zařízení, které provozuje univerzita ve městě Knoxville v americkém Tennessee. Jmenuje se Body farm neboli Farma těl. Vzniklo už v sedmdesátých letech dvacátého století a je zaměřené na rozklad lidských těl.
V různém stupni rozkladu a za odlišných podmínek tam vědci detailně studují stovky těl. Výsledky se dají využít v desítkách oborů od kriminalistiky přes antropologii a vědu o půdě až po studium potravy neandertálců.
Vědci tam analyzovali množství dusíku v rozkládající se tkáni darovaných lidských těl ponechaných venku a také v larvách much, které se vytvořily ve svalové tkáni těchto těl. Tato část výzkumu, která trvala dva roky, vyžadovala silný žaludek, konstatovali autoři.
Autoři studie popsali, že v mrtvé lidské tkáni se postupně množství uhlíku zvyšovalo, ale největší část připadala na larvy much, které se masem živily. To podle nich naznačuje, že neandertálci a také první moderní lidé z té doby pravděpodobně pravidelně konzumovali maso zvířat, které bylo zamořeno červy.
