Neandertálci byli masožravci, ukázal nový výzkum. Zřejmě se ale vyhýbali krvi a kostem

Díky nové studii se podařilo zjistit, co tvořilo potravu evropských neandertálců, kteří byli prvními inteligentními vládci našeho kontinentu. Užívali si maso, ale jiným zdrojům živočišných proteinů se zřejmě vyhýbali.

Vědci už celé desítky let řeší záhadu jídelníčku neandertálců. Doposud marně, teď se ale tomuto fenoménu podívali doslova na zoubek. Ze zubní skloviny jejich koster zjistili, že tito předkové moderních lidí byli s největší pravděpodobností masožravci, nikoliv vegetariáni.

Práce zubaře v ordinaci je složitá. Jsou-li zuby staré padesát tisíc let, platí to dvojnásob. Nejčastěji se analyzuje dusík v nich, jenže tento materiál se nemusí dochovat dostatečně neporušený, takže výsledky byly doposud poměrně nepřesvědčivé.

Tentokrát se však vědci podívali na izotopy zinku odebrané ze zubní skloviny. Ty totiž mají souvislost s konzumací masa. Nízké koncentrace znamenají vysoce masožravou stravu, zatímco vysoké ukazují spíše na rostlinnou stravu.

Autoři nového výzkumu otestovali vzorky z neandertálské stoličky spolu s kostmi jiných zvířat žijících v té době, včetně rysů, vlků a kamzíků, a hledali v nich koncentrace izotopů zinku. Už jen to samozřejmě limituje výpovědní hodnotu studie: vypovídá jen o jediném konkrétním neandertálci, ne o celém druhu. Vědci ale na základě zkušeností z jiných výzkumů předpokládají, že strava byla v té době značně uniformní.

Kost a krev nikoliv

Výsledky odhalily, že strava tohoto neandertálce se pravděpodobně skládala z velkého množství masa: podobala se totiž nejvíc koncentraci izotopů zinku u masožravců žijících v okolí ve stejné době.

„Konzumaci masa potvrzují jak zooarcheologická data z naleziště Gabasa ve Španělsku, tak analýza skloviny,“ popsali autoři v práci, kterou vydal žurnál PNAS. Zjistili ale ještě něco dalšího. Z analýzy vyplývá, že tato strava se lišila od ostatních masožravců, minimálně zkoumaný jedinec se zřejmě vyhýbal konzumaci kostí a krve. Důvody jsou zatím nejasné, ale mohl by to být další směr, kterým se výzkum vydá.

Moderní věda dokáže z minima dat získat obrovské množství informací. V tomto případě se zdá, že daný neandertálský člověk žil celý život na jednom místě a živil se jen lokální potravou. Mateřské mléko přestal pít kolem druhého roku života, skoro jako by se řídil moderními stanovisky Světové zdravotnické organizace, která doporučuje přesně tak dlouhou dobu kojení. Pro zajímavost: v Česku kojí déle než jeden rok asi 43 procent matek.

Vědci se o stravu našich předků zajímají, protože by mohla napovědět, proč neandertálci vyhynuli a moderní lidé přežili. Pochopit, kde selhaly adaptační strategie neandertálců před padesáti tisíci lety, proč nedokázali držet krok s klimatickými změnami, jež v té době probíhaly, může pomoci najít účelnější adaptace i na současné výzvy spojené se změnami klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...