Neandertálci byli masožravci, ukázal nový výzkum. Zřejmě se ale vyhýbali krvi a kostem

Díky nové studii se podařilo zjistit, co tvořilo potravu evropských neandertálců, kteří byli prvními inteligentními vládci našeho kontinentu. Užívali si maso, ale jiným zdrojům živočišných proteinů se zřejmě vyhýbali.

Vědci už celé desítky let řeší záhadu jídelníčku neandertálců. Doposud marně, teď se ale tomuto fenoménu podívali doslova na zoubek. Ze zubní skloviny jejich koster zjistili, že tito předkové moderních lidí byli s největší pravděpodobností masožravci, nikoliv vegetariáni.

Práce zubaře v ordinaci je složitá. Jsou-li zuby staré padesát tisíc let, platí to dvojnásob. Nejčastěji se analyzuje dusík v nich, jenže tento materiál se nemusí dochovat dostatečně neporušený, takže výsledky byly doposud poměrně nepřesvědčivé.

Tentokrát se však vědci podívali na izotopy zinku odebrané ze zubní skloviny. Ty totiž mají souvislost s konzumací masa. Nízké koncentrace znamenají vysoce masožravou stravu, zatímco vysoké ukazují spíše na rostlinnou stravu.

Autoři nového výzkumu otestovali vzorky z neandertálské stoličky spolu s kostmi jiných zvířat žijících v té době, včetně rysů, vlků a kamzíků, a hledali v nich koncentrace izotopů zinku. Už jen to samozřejmě limituje výpovědní hodnotu studie: vypovídá jen o jediném konkrétním neandertálci, ne o celém druhu. Vědci ale na základě zkušeností z jiných výzkumů předpokládají, že strava byla v té době značně uniformní.

Kost a krev nikoliv

Výsledky odhalily, že strava tohoto neandertálce se pravděpodobně skládala z velkého množství masa: podobala se totiž nejvíc koncentraci izotopů zinku u masožravců žijících v okolí ve stejné době.

„Konzumaci masa potvrzují jak zooarcheologická data z naleziště Gabasa ve Španělsku, tak analýza skloviny,“ popsali autoři v práci, kterou vydal žurnál PNAS. Zjistili ale ještě něco dalšího. Z analýzy vyplývá, že tato strava se lišila od ostatních masožravců, minimálně zkoumaný jedinec se zřejmě vyhýbal konzumaci kostí a krve. Důvody jsou zatím nejasné, ale mohl by to být další směr, kterým se výzkum vydá.

Moderní věda dokáže z minima dat získat obrovské množství informací. V tomto případě se zdá, že daný neandertálský člověk žil celý život na jednom místě a živil se jen lokální potravou. Mateřské mléko přestal pít kolem druhého roku života, skoro jako by se řídil moderními stanovisky Světové zdravotnické organizace, která doporučuje přesně tak dlouhou dobu kojení. Pro zajímavost: v Česku kojí déle než jeden rok asi 43 procent matek.

Vědci se o stravu našich předků zajímají, protože by mohla napovědět, proč neandertálci vyhynuli a moderní lidé přežili. Pochopit, kde selhaly adaptační strategie neandertálců před padesáti tisíci lety, proč nedokázali držet krok s klimatickými změnami, jež v té době probíhaly, může pomoci najít účelnější adaptace i na současné výzvy spojené se změnami klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...