NASA zrušila projekt vozítka za miliardy, nabídne ho průmyslu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil vývoj robotického vozítka VIPER, které mělo na Měsíci pátrat po vodě a dalších zdrojích. Důvodem jsou hlavně rostoucí náklady projektu, odkládání startu, ale také možné ohrožení jiných projektů, shrnula NASA.

VIPER měl původně odstartovat na svou misi k Měsíci už ke konci roku 2023. V roce 2022 ale NASA požádala o odložení na letošek kvůli dalšímu testování přistávacího modulu Griffin společnosti Astrobotic. Další zpoždění a obtíže v dodavatelském řetězci pak odsunuly start na září 2025.

Cílem vozítka bylo prozkoumat jižní pól Měsíce. Na jeho vývoj bylo dosud vynaloženo přibližně 450 milionů dolarů (10,4 miliardy korun). Dalších nejméně 250 milionů dolarů měla stát jeho doprava na Měsíc.

Mrtvá mise

Mise VIPERu měla trvat sto dní, během nichž mělo vozítko o hmotnosti zhruba 450 kilogramů ujet několik kilometrů a propátrat povrch pomocí čtyř nástrojů. VIPER měl být vybaven vrtákem, jenž mu měl umožnit proniknout až do hloubky téměř jednoho metru.

Shromažďovaná data, včetně místa a koncentrace ledu, chtěla NASA využít k vytvoření prvních globálních map zdrojů vody na Měsíci. Údaje měly mimo jiné posloužit k výběru budoucích míst přistání astronautů v rámci programu Artemis – cílem bylo pomoci určit lokality, kde lze získat vodu a další zdroje k zajištění dlouhodobých expedic s lidskou posádkou. Nic z toho ale VIPER neudělá.

Rover VIPER
Zdroj: NASA

NASA slíbila pokračovat v průzkumu Měsíce, ale bez VIPERu. Vozítko nabídla hráčům v americkém průmyslu pro možné využití. Pokud o něj nikdo neprojeví zájem do 1. srpna, agentura jej rozebere a díly využije pro jiné vesmírné projekty.

NASA dodala, že se bude snažit dosáhnout cíle VIPERu jinými způsoby. Hlavní roli v tom bude hrát mise CLPS - Polar Resources Ice Mining Experiment-1 (PRIME-1), jejíž přistání na jižním pólu je naplánováno už na čtvrtý kvartál roku 2024. Bude tam pátrat po vodě v podobě ledu a provede demonstraci využití zdrojů pomocí vrtáku a hmotnostního spektrometru pro měření obsahu těkavých látek v podpovrchových materiálech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 16 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 17 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 18 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.