NASA zhudebnila data ze srdce Mléčné dráhy. Poslechnout si je může každý

Hudební skladatelé hledali vždy inspiraci na nebesích. Americká kosmická agentura NASA to teď uchopila doslovně. Díky nové metodě je totiž možné použít data z dalekohledů jako základ pro originální hudbu, kterou mohou hrát lidé.

Projekt vznikl už roku 2020, teď v něm NASA udělala významný pokrok. Říká mu sonifikace a vědci na něm pracují v rentgenovém centru NASA Chandra, kde převádějí digitální data pořízená teleskopy do not a zvuků. Místo obrázků tak o vesmíru vypovídají tóny.

Zatím šlo jen o poměrně primitivní digitální znělky, nová fáze projektu se ale posunula mnohem dál. Ve spolupráci se skladatelkou Sophií Kastnerovou totiž tým NASA vyvinul verze dat, které mohou přehrávat hudebníci. „Je to jako psát příběh, který je z velké části založen na skutečných faktech,“ řekla Kastnerová. „Bereme data z vesmíru, která byla převedena do zvuku, a dáváme jim nový lidský kontext.“

Program převedl na hudbu data z malé oblasti ve středu galaxie Mléčné dráhy, kde leží supermasivní černá díra. Tuto oblast, která se rozkládá na ploše asi 400 světelných let, zkoumaly rentgenová observatoř NASA Chandra, Hubbleův vesmírný teleskop a dnes už vysloužilý Spitzerův vesmírný teleskop.

Výsledkem projektu je skladba založená na datech z teleskopů, ale s přidaným lidským kontextem. „V jistém smyslu je to jen další způsob, jak lidé interagují s noční oblohou. Používáme jiné nástroje, ale inspirace oblohou při tvorbě umění zůstává stejná, ujišťují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...