Letošní rok bude s padesátiprocentní pravděpodobností nejteplejším v dějinách a rok 2024 bude nejspíš ještě teplejší. Vyplývá to u nově zveřejněných závěrů amerických vědců působících ve vládních institucích.
V tuto chvíli je 2023 třetím nejteplejším zaznamenaným rokem v historii, uvedla vedoucí vědkyně amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) Sarah Kapnicková. Pravděpodobnost, že se stane nejteplejším rokem, je padesát procent, dodala.
Kromě globálního oteplování přispívá k tomuto trendu i cyklický jev El Niño, který ohřívá povrch oceánů. Odborníci předpovídají, že bude pokračovat i po příští zimě.
- Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
- La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).
Zdroj: Slovnik.cmes.cz
„Nejsilnější dopad El Niña se ale projeví až v roce 2024,“ uvedl klimatolog Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Gavin Schmidt. „Očekáváme tedy nejen, že rok 2023 bude nadměrně teplý a možná i rekordní, ale také, že rok 2024 bude ještě teplejší,“ upozornil Schmidt.
Kapnicková na pondělní tiskové konferenci prezentující červencový teplotní rekord a klimatické perspektivy varovala, že „letošní teploty jsou chladné ve srovnání s teplotami, které můžeme očekávat k polovině století, pokud budeme vypouštěním skleníkových plynů nadále ohřívat planetu“.
Oceány zasažené vedrem
Americké vědce znepokojuje zejména teplota na povrchu oceánů. Podle údajů NOAA během posledních čtyř měsíců vždy padl nový rekord. „Více než čtyřicet procent oceánů v současnosti zažívá vlnu mořských veder,“ prohlásila Kapnicková. Tyto vlny veder mají potenciálně katastrofální důsledky pro druhy, které v oceánech žijí, zejména pro korály.
„Matka příroda nám posílá vzkaz a ten vzkaz zní: měli bychom jednat hned, než bude pozdě zachránit naše klima a zachránit naši planetu. Všichni jsme na jedné lodi,“ doplnil šéf NASA Bill Nelson.
