NASA přiznala, že neví, kdy a jak se bude moci posádka Starlineru vrátit na Zem

Představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) přiznali, že nevědí, kdy se posádka kosmické lodi Starliner, která má závadu, bude moci vrátit zpátky na Zemi. Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová tak zatím stále zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde jsou už o měsíc déle, než se původně plánovalo.

NASA připustila, že zvažuje také případné náhradní řešení pro zpáteční let obou astronautů, kdyby se nepodařilo Starliner zprovoznit.

Dvojice astronautů odletěla na ISS za použití lodi Starliner na začátku června a vrátit se měla 14. června. Nestalo se tak kvůli selhání naváděcích trysek lodi. Z pěti vadných se mezitím čtyři podařilo zprovoznit.

Představitel NASA pro komerční lety Steve Stich prohlásil, že není schopný určit, kdy se uskuteční let nazpět na Zemi. „Vrátíme se, až budeme připraveni,“ uvedl Stich. Podle něj je prioritou, aby se oba astronauti vrátili na Zem na palubě lodi Starliner. Přiznal však, že NASA zvažuje i záložní řešení pro přepravu Wilmorea a Williamsové. Tím by měla být kosmická loď Dragon společnosti SpaceX. Tuto variantu ale komplikuje fakt, že firma miliardáře Elona Muska v současné době sama řeší problémy s vyšetřováním anomálie horního stupně a stále ještě kvůli tomu nemá povolení pro pilotované lety.

NASA hledá, kde nastal problém

Vědci a technici zatím zkoumají, co mohlo problémy, které se projevily při přistání k ISS, způsobit. Podle prvních analýz se zdá, že na vině mohlo být vadné těsnění, prozradil Mark Nappi ze společnosti Boeing, která loď Starliner vyrobila. Podle něj jsou však nezbytné další analýzy.

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a kvůli následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl až letos 5. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...