NASA odložila let vrtulníku Ingenuity na Marsu. Odstartuje nejdříve ve středu

První testovací let malého vrtulníku Ingenuity na Marsu byl o tři dny odložen kvůli problému, který se vyskytl při zkoušce vysokých otáček rotorů. V sobotu o tom informoval na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Americká vesmírná agentura předběžný termín prvního letu Ingenuity původně stanovila na tuto neděli. První možný termín letu je však kvůli odložení středa 14. dubna.

Důvodem pro odklad letu je, že během páteční prověrky vysokorychlostních otáček rotorů kontrolní zařízení ukončilo dřív sekvenci příkazů ovládajících test. To se stalo ve chvíli, kdy se měl letový počítač přepnout z předletového módu na letový. Podle NASA je ale vrtulník v pořádku a bezpečí. Na Zemi zároveň poslal úplnou sadu telemetrických údajů.

Ingenuity o velikosti malého dronu přistál na Marsu 18. února uschovaný v útrobách robotického vozítka NASA Perseverance. Má ale samostatný program. Není vybavený žádnými vědeckými přístroji, jeho jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Všechny kroky předcházející prvnímu letu helikoptérka úspěšně splnila. Před týdnem se postupně dostala z roveru na povrch planety a následně bez úhony přečkala první mrazivou marsovskou noc. Během týdne pak rozvinula své dva rotory a zdárně je zkušebně protočila. V pořádku jsou i vlastní solární panely, jež jí zajišťují energii, která musí mimo jiné zahřívat přístroje za studených nocí. Teplota na straně odvrácené od Slunce může na Marsu totiž klesnout až k minus devadesáti stupňům Celsia.

Ingenuity je velice lehký, má hmotnost pouhých 1,8 kilogramu. Jeho rotory vyrobené z karbonových vláken se točí proti sobě a k umožnění vzletu v řídké atmosféře rudé planety musejí vyvinout rychlost 2400 otáček za minutu, což je podstatně více, než potřebují k létání helikoptéry na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...