NASA obnovila komunikaci s nejvzdálenější sondou

Když před půl rokem přestal Voyager posílat na Zemi srozumitelná data, vypadalo to, že 46 let stará sonda je už beznadějně ztracená. Teď ale NASA oznámila, že se podařilo problém vyřešit a opět komunikuje.

Poprvé od listopadu 2023 začal Voyager 1 posílat do NASA použitelné údaje o stavu přístrojů. Americká kosmická agentura je nadšená, protože se už se sondou loučila. Dalším krokem je umožnit jí, aby opět začala na Zemi posílat také vědecká data. Sonda a její dvojče Voyager 2 jsou jediné lidmi vyrobené stroje, které kdy vstoupily do mezihvězdného prostoru.

Sonda Voyager 1
Zdroj: ČT24

Věčný spánek nebyl věčný

Voyager 1 se odmlčel loni na podzim. Dne 14. listopadu 2023 přestal posílat na Zemi srozumitelné vědecké i technické údaje. Stále sice přijímal pokyny a příkazy ze Země a nadále normálně fungoval, ale nebyl schopný odpovídat. Voyager je díky svému pobytu v mezihvězdném prostoru velmi cenný, takže NASA začala problém okamžitě řešit.

V březnu tým inženýrů Voyageru potvrdil, že problém souvisí s jedním ze tří palubních počítačů sondy, subsystémem letových dat. Ten je zodpovědný za připravení vědeckých a technických dat před jejich odesláním na Zemi. Tým zjistil, že nefunguje jeden čip, který je zodpovědný za ukládání části paměti. Ztráta tohoto kódu způsobila nepoužitelnost vědeckých a technických dat. Protože čip nebylo možné opravit, rozhodl se tým umístit postižený kód na jiné místo v paměti FDS. Vědci ale narazili na zásadní problém: žádné místo tam není dost velké, aby se do něj vešla celá část kódu.

Jenže v NASA pracují ti nejlepší experti v oboru, takže si poradili. Vymysleli plán, jak rozdělit tento kód na části a uložit ho na různá místa v systému FDS. Aby tento plán fungoval, museli tyto části kódu také upravit, aby například všechny stále fungovaly jako celek. Bylo rovněž třeba aktualizovat veškeré odkazy na umístění tohoto kódu v jiných částech paměti FDS. A to celé museli zvládnout přes Sluneční soustavu, za jejíž hranicí se sonda nachází.

Kód odeslali 18. dubna; signálu trval let 22,5 hodiny, protože Voyager 1 je od Země vzdálen více než 24 miliard kilometrů. A dalších 22,5 hodiny trvalo, než se signál vrátil zpět na Zemi. Tým začal oslavovat 20. dubna, když k němu přiletěla z Voyageru srozumitelná zpráva.

Co bude dál

NASA bude software sondy vylepšovat i další týdny. Zaměří se teď na části, které začnou posílat vědecká data.

Voyager 2 nadále funguje normálně. Dvojice sond Voyager, které byly vypuštěny před více než 46 lety, jsou nejdéle pracujícími a nejvzdálenějšími sondami v historii. Před zahájením mezihvězdného průzkumu prolétly kolem Saturnu a Jupiteru a Voyager 2 kolem Uranu a Neptunu.

Voyager 2 na hranicích Sluneční soustavy
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...