NASA našla planetku s nejvyšší šancí srážky se Zemí

V prosinci loňského roku objevili astronomové do té doby neznámý objekt, který označili za planetku neboli asteroid. Dostal jméno 2024 YR4 a podle předběžných analýz má ze známých asteroidů nejvyšší pravděpodobnost, že se srazí se Zemí. Šance na to je ale i tak minimální a lidstvo navíc na rozdíl od minulosti disponuje technologiemi, které by uměly takový objekt odklonit.

Náraz vesmírného tělesa do Země by měl strašlivé následky. Právě taková událost způsobila například jedno z největších vymírání v historii planety, když před 66 miliony lety dopad Chicxulubského asteroidu vyhladil dinosaury. Astronomové sledují řadu těchto objektů a na základě jejich dráhy předpovídají, jak je pravděpodobné, že by se mohly střetnout se Zemí.

Šance na to jsou prakticky nulové. Například u asi nejsledovanějšího a nejznámějšího Apophisu se v současné době udává asi 0,0001procentní pravděpodobnost, že by mohl Zemi při svém dalším průletu zasáhnout. I další pozorované asteroidy mají podobně miniaturní šanci, že by mohly naší planetě uškodit. Donedávna nejrizikovější byl asi půlkilometrový Bennu, u něhož je pravděpodobnost srážky 0,037 procenta, další je s 0,0029 procenty 1,2 kilometru velká planetka 29075 (1950 DA) nebo třistametrový asteroid 2023 TL4 s pravděpodobností srážky 0,00055 procent.

Nově objevený asteroid 2024 YR4 je z tohoto hlediska zcela výjimečný. Pravděpodobnost srážky totiž podle vědců dosahuje 1,2 procenta, je tedy asi o dva řády vyšší než u Bennu. Stále to znamená, že kolize prakticky nehrozí. Pro zajímavost: při objevení Apophisu se u něj uváděla asi dvouprocentní pravděpodobnost srážky, což ale vědci rychle korigovali.

Riziko se bude upřesňovat

Planetku objevil varovný systém ATLAS na konci loňského prosince, když prolétala asi 830 tisíc kilometrů od Země. V současné době už planetu minula a vzdaluje se od ní, ale její dráha ji k ní opět přivede už za necelé čtyři roky, v prosinci roky 2028.

Uvedená pravděpodobnost kolize se bude velmi brzy upřesňovat, podobně, jako tomu bylo u ostatních výše popsaných asteroidů. Je to běžný postup, ke kterému dochází vždy s tím, jak astronomové získávají přesnější údaje o pohybu tělesa Sluneční soustavou. Podle Centra pro studium objektů blízkých Zemi při NASA se výsledné pravděpodobnosti mohou od prvních odhadů lišit i mnohonásobně, podobně jako u Apophisu.

I kdyby ke srážce došlo, nepředstavovalo by to katastrofu rozměrů z doby před 66 miliony lety. Na rozdíl od Apophisu, Bennu a dalších má totiž 2024 YR4 poměrně drobné rozměry. Zatímco jeho další dráha je ještě nejistá, rozměry se dají určit snadněji: měří v průměru jen 55 metrů. Pro srovnání: asteroid Chicxulub mohl mít v průměru mezi deseti a patnácti kilometry.

Nejvyšší pravděpodobnost srážky podle NASA hrozí při průletu roku 2032, pak by se měla dráha planetky změnit tak, že při každém dalším letu kolem Země bude tato šance klesat. NASA se přitom dívala na možné scénáře do roku 2074, dál z výše popsaných důvodů už stále nižší a nižší pravděpodobnosti neřešila.

Analýza také popisuje, jaké by byly následky možného nárazu do Země. Jaderná bomba, kterou USA svrhly na Hirošimu, měla sílu asi 15 kilotun. Asteroid 2024 YR4 by uvolnil energii asi pětsetkrát větší, pravděpodobně tedy asi osm megatun. Odpovídá to zhruba polovině odhadované síly slavného tunguzského meteoritu.

I to jsou ale jen odhady, jež se mohou zásadně změnit, protože síla dopadu nevychází jen z rozměrů planetky, ale také její rychlosti, složení, a dokonce i úhlu, pod nímž by vstoupila do atmosféry.

Ochrana Země

Dobrou zprávou také je, že lidstvo už v současné době umí nebezpečný objekt mířící na Zemi zničit, respektive ho odklonit tak, aby ji minul.

Na podzim roku 2022 totiž americká vesmírná agentura NASA oznámila, že uspěla její mise DART. Ta nárazem sondy DART vychýlila z kurzu Dimorphos, měsíc planetky Didymos, která se nachází zhruba 11 milionů kilometrů od Země. Agentura původně plánovala tímto kosmickým šťouchnutím zkrátit dobu oběhu asteroidu o deset minut, podařilo se jí to ale dokonce o dvaatřicet minut. „Jde o zlomový moment pro planetární obranu i celé lidstvo. DART je výsledkem mezinárodních snah a je odpovědností nás všech bránit naši planetu. Je jediná, kterou máme,“ komentoval tehdy výsledek ředitel NASA Bill Nelson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...