NASA našla planetku s nejvyšší šancí srážky se Zemí

V prosinci loňského roku objevili astronomové do té doby neznámý objekt, který označili za planetku neboli asteroid. Dostal jméno 2024 YR4 a podle předběžných analýz má ze známých asteroidů nejvyšší pravděpodobnost, že se srazí se Zemí. Šance na to je ale i tak minimální a lidstvo navíc na rozdíl od minulosti disponuje technologiemi, které by uměly takový objekt odklonit.

Náraz vesmírného tělesa do Země by měl strašlivé následky. Právě taková událost způsobila například jedno z největších vymírání v historii planety, když před 66 miliony lety dopad Chicxulubského asteroidu vyhladil dinosaury. Astronomové sledují řadu těchto objektů a na základě jejich dráhy předpovídají, jak je pravděpodobné, že by se mohly střetnout se Zemí.

Šance na to jsou prakticky nulové. Například u asi nejsledovanějšího a nejznámějšího Apophisu se v současné době udává asi 0,0001procentní pravděpodobnost, že by mohl Zemi při svém dalším průletu zasáhnout. I další pozorované asteroidy mají podobně miniaturní šanci, že by mohly naší planetě uškodit. Donedávna nejrizikovější byl asi půlkilometrový Bennu, u něhož je pravděpodobnost srážky 0,037 procenta, další je s 0,0029 procenty 1,2 kilometru velká planetka 29075 (1950 DA) nebo třistametrový asteroid 2023 TL4 s pravděpodobností srážky 0,00055 procent.

Nově objevený asteroid 2024 YR4 je z tohoto hlediska zcela výjimečný. Pravděpodobnost srážky totiž podle vědců dosahuje 1,2 procenta, je tedy asi o dva řády vyšší než u Bennu. Stále to znamená, že kolize prakticky nehrozí. Pro zajímavost: při objevení Apophisu se u něj uváděla asi dvouprocentní pravděpodobnost srážky, což ale vědci rychle korigovali.

Riziko se bude upřesňovat

Planetku objevil varovný systém ATLAS na konci loňského prosince, když prolétala asi 830 tisíc kilometrů od Země. V současné době už planetu minula a vzdaluje se od ní, ale její dráha ji k ní opět přivede už za necelé čtyři roky, v prosinci roky 2028.

Uvedená pravděpodobnost kolize se bude velmi brzy upřesňovat, podobně, jako tomu bylo u ostatních výše popsaných asteroidů. Je to běžný postup, ke kterému dochází vždy s tím, jak astronomové získávají přesnější údaje o pohybu tělesa Sluneční soustavou. Podle Centra pro studium objektů blízkých Zemi při NASA se výsledné pravděpodobnosti mohou od prvních odhadů lišit i mnohonásobně, podobně jako u Apophisu.

I kdyby ke srážce došlo, nepředstavovalo by to katastrofu rozměrů z doby před 66 miliony lety. Na rozdíl od Apophisu, Bennu a dalších má totiž 2024 YR4 poměrně drobné rozměry. Zatímco jeho další dráha je ještě nejistá, rozměry se dají určit snadněji: měří v průměru jen 55 metrů. Pro srovnání: asteroid Chicxulub mohl mít v průměru mezi deseti a patnácti kilometry.

Nejvyšší pravděpodobnost srážky podle NASA hrozí při průletu roku 2032, pak by se měla dráha planetky změnit tak, že při každém dalším letu kolem Země bude tato šance klesat. NASA se přitom dívala na možné scénáře do roku 2074, dál z výše popsaných důvodů už stále nižší a nižší pravděpodobnosti neřešila.

Analýza také popisuje, jaké by byly následky možného nárazu do Země. Jaderná bomba, kterou USA svrhly na Hirošimu, měla sílu asi 15 kilotun. Asteroid 2024 YR4 by uvolnil energii asi pětsetkrát větší, pravděpodobně tedy asi osm megatun. Odpovídá to zhruba polovině odhadované síly slavného tunguzského meteoritu.

I to jsou ale jen odhady, jež se mohou zásadně změnit, protože síla dopadu nevychází jen z rozměrů planetky, ale také její rychlosti, složení, a dokonce i úhlu, pod nímž by vstoupila do atmosféry.

Ochrana Země

Dobrou zprávou také je, že lidstvo už v současné době umí nebezpečný objekt mířící na Zemi zničit, respektive ho odklonit tak, aby ji minul.

Na podzim roku 2022 totiž americká vesmírná agentura NASA oznámila, že uspěla její mise DART. Ta nárazem sondy DART vychýlila z kurzu Dimorphos, měsíc planetky Didymos, která se nachází zhruba 11 milionů kilometrů od Země. Agentura původně plánovala tímto kosmickým šťouchnutím zkrátit dobu oběhu asteroidu o deset minut, podařilo se jí to ale dokonce o dvaatřicet minut. „Jde o zlomový moment pro planetární obranu i celé lidstvo. DART je výsledkem mezinárodních snah a je odpovědností nás všech bránit naši planetu. Je jediná, kterou máme,“ komentoval tehdy výsledek ředitel NASA Bill Nelson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...