NASA na podzim spustí tým, který bude zkoumat fenomén UFO

Americká kosmická agentura NASA oznámila v polovině června, že vytvořila nový vědecký tým, který by měl od podzimu začít detailně zkoumat neidentifikované letecké jevy (UAP). Jde o události na obloze, které nelze identifikovat jako letadla nebo známé přírodní jevy, obecně jsou známé i pod zkratkou UFO.

Badatelé se zaměří na identifikaci dostupných údajů, na to, jak nejlépe shromažďovat spolehlivé informace v budoucnosti a jak může NASA tato data využít k posunu vědeckého poznání kolem fenoménu UAP. Celkem by studie neměla stát víc než 100 tisíc dolarů.

„Vzhledem k omezenému počtu pozorování UAP je v současné době obtížné vyvozovat vědecké závěry o povaze těchto jevů,“ okomentovala projekt NASA. Neidentifikované jevy v atmosféře jsou ale podle ní zajímavé jak pro národní bezpečnost, tak i pro bezpečnost letectví. Zjištění, které jevy jsou přirozené, představuje první klíčový krok k jejich identifikaci nebo zmírnění. Právě bezpečnost letadel je jedním z hlavních cílů NASA.

Agentura v tiskovém prohlášení zdůraznila, že neexistují žádné důkazy, že by UAP byly mimozemského původu.

Věda může pomoci

„NASA věří, že věda má k dispozici dostatečně účinné nástroje a že je dokáže uplatnit i v tomto případě,“ řekl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora pro vědu v ústředí NASA. „Máme přístup k velkému množství pozorování Země z vesmíru – a to je životodárná síla vědeckého bádání. Máme k dispozici nástroje a tým, který nám může pomoci zlepšit naše chápání neznámého. To je samotná definice toho, co je věda.“

V USA už neidentifikované létající objekty zkoumalo více agentur. NASA ale není součástí ani pracovní skupiny ministerstva obrany pro neidentifikované letecké jevy ani jejího nástupce, skupiny pro identifikaci a synchronizaci řízení leteckých objektů.

NASA ale chce svou činnost úzce koordinovat napříč dalšími americkými úřady a ve spolupráci s nimi hledat ty nejúčinnější vědecké nástroje vědy k objasnění povahy a původu neidentifikovaných leteckých jevů.

Nezávislý studijní tým agentury povede astrofyzik David Spergel, který je prezidentem Simonsovy nadace v New Yorku a dříve vedl katedru astrofyziky na Princetonské univerzitě. „Vzhledem k nedostatečnému počtu pozorování je naším prvním úkolem nejdříve shromáždit co nejrobustnější soubor dat,“ okomentoval první kroky své skupiny Spergel. „Budeme zjišťovat, jaká data – od civilistů, vlády, neziskových organizací, firem – existují, co dalšího bychom se měli pokusit shromáždit a jak je nejlépe analyzovat.“

Očekává se, že dokončení studie potrvá přibližně devět měsíců. Pak budou výsledky zveřejněné v souladu se zásadami NASA, kterými jsou otevřenost, transparentnost a vědecká integrita. „Veškerá data NASA jsou k dispozici veřejnosti, tuto povinnost bereme vážně a snadno je zpřístupňujeme každému, kdo si je chce prohlédnout nebo prostudovat,“ dodali zástupci nového týmu.

NASA aktivně hledá mimozemský život

Agentura nemá ani důkazy ani náznaky, že by UFO neboli UAP nějak souvisely s mimozemským životem. O ten se zajímá v rámci úplně jiných projektů.

Má například aktivní astrobiologický program, který se zaměřuje na vznik, vývoj a rozšíření života mimo Zemi. Cíl takový život najít má celá řada výzkumů, od studia vody na Marsu, až po zkoumání slibných „oceánských světů“, jako jsou Titan a Europa.

Kromě toho agentura při pátrání po životě využívá také další mise. Jsou to například družice pro průzkum exoplanet nebo Hubbleův vesmírný dalekohled pomocí něhož hledá obyvatelné exoplanety. A vesmírný dalekohled Jamese Webba se zase bude snažit objevit známky života v atmosférách kolem jiných planet. Například objevení kyslíku a oxidu uhličitého v jiných atmosférách by mohlo naznačovat, že na exoplanetě rostou rostliny a žijí živočichové podobně jako na Zemi.

NASA také financuje výzkum ve vesmíru zaměřený na takzvané technosignály, což jsou známky vyspělé technologie ve vesmíru, jež by mohly pocházet z jiných planet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...