NASA chce dostat vzorky z Marsu zpět na Zemi rychleji a levněji. Zatím ale neví jak

Dosavadní plány na návrat vzorků odebraných na Marsu jsou podle americké vesmírné agentury NASA neuspokojivé. Bylo by to příliš drahé a navíc by to trvalo déle, než vědci potřebují. A tak experti hledají nové řešení.

Předloni americká vesmírná agentura NASA oznámila, že vozítko Perseverance v marsovském kráteru Jezero našlo několik vzorků hornin obsahujících organické látky. Jsou uložené ve speciálním pouzdru, které na rudé planetě čeká, až ho vyzvedne speciální mise Mars Sample Return (Návrat vzorků z Marsu). V pondělí ale NASA oznámila, že tato plánovaná návratová mise je příliš drahá a musí ji tedy úplně přepracovat.

Ředitel agentury Bill Nelson v pondělí uvedl, že vzorky z Marsu jsou pro vědu nesmírně důležité – mohou nejen pomoci pochopit vznik a vývoj naší sluneční soustavy, ale také se dají využít k přípravě budoucích lidských průzkumníků, kteří by na nich mohli trénovat rozpoznávání stop života. Jenže to nebude tak snadné.

Marsovské čtvrtstoletí

V posledním čtvrtstoletí se NASA snaží systematicky zkoumat „mládí“ Marsu, hlavně to, jestli tam nemohl být život a jak vlastně vypadají podmínky pro jeho možný vznik. Součástí je i projekt Mars Sample Return, který je dlouhodobým cílem mezinárodního planetárního výzkumu už dvě desetiletí. Zjednodušeně řečeno: Vozítko Perseverance sbírá vzorky, které by se měly později vrátit na Zem k detailní analýze, která není přímo na Marsu možná. Jenže je to extrémně složité a drahé.

„Návrat vzorků z Marsu bude jednou z nejsložitějších misí, které kdy NASA podnikla. Sečteno a podtrženo, rozpočet 11 miliard dolarů (asi 261 miliard korun) je příliš vysoký a datum návratu 2040 je příliš vzdálené,“ prohlásil Nelson s tím, že v té době by už na rudé planetě měli být lidé, takže v tomto horizontu mise nedává smysl.

„Bezpečné přistání a odběr vzorků, vypuštění rakety se vzorky z jiné planety – což se ještě nikdy nepodařilo – a jejich bezpečná doprava více než 56 milionů kilometrů zpět na Zemi, to rozhodně není malý úkol,“ komentoval komplexnost mise šéf NASA. A protože její cena i načasování jsou podle něj špatné, hledá teď agentura úplně jinou cestu. „Musíme se podívat na jiné možnosti, abychom našli cestu vpřed, která bude cenově dostupná a vrátí vzorky v rozumném časovém horizontu,“ míní.

Jak na to?

NASA chce tedy misi provést výrazně rychleji a současně laciněji – ale neví, jak to provést. V pondělním prohlášení vyzvala vědeckou komunitu ke spolupráci na vypracování revidovaného plánu, který využije jak inovace, tak i osvědčené technologie. Agentura by také už brzy měla požádat své průmyslové partnery o návrhy technologií, které by mohly vrátit vzorky na Zemi už v roce 2030 a snížily by náklady, rizika i složitost mise.

NASA se v aktuálním prohlášení vůbec nevěnovala další fázi této mise, kterou je vybudování a provoz speciálního střediska, které by mělo vzorky na Zemi uskladnit a zkoumat. Bude muset mít takové bezpečnostní opatření jako žádné jiné zařízení na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...