NASA chce dostat vzorky z Marsu zpět na Zemi rychleji a levněji. Zatím ale neví jak

Dosavadní plány na návrat vzorků odebraných na Marsu jsou podle americké vesmírné agentury NASA neuspokojivé. Bylo by to příliš drahé a navíc by to trvalo déle, než vědci potřebují. A tak experti hledají nové řešení.

Předloni americká vesmírná agentura NASA oznámila, že vozítko Perseverance v marsovském kráteru Jezero našlo několik vzorků hornin obsahujících organické látky. Jsou uložené ve speciálním pouzdru, které na rudé planetě čeká, až ho vyzvedne speciální mise Mars Sample Return (Návrat vzorků z Marsu). V pondělí ale NASA oznámila, že tato plánovaná návratová mise je příliš drahá a musí ji tedy úplně přepracovat.

Ředitel agentury Bill Nelson v pondělí uvedl, že vzorky z Marsu jsou pro vědu nesmírně důležité – mohou nejen pomoci pochopit vznik a vývoj naší sluneční soustavy, ale také se dají využít k přípravě budoucích lidských průzkumníků, kteří by na nich mohli trénovat rozpoznávání stop života. Jenže to nebude tak snadné.

Marsovské čtvrtstoletí

V posledním čtvrtstoletí se NASA snaží systematicky zkoumat „mládí“ Marsu, hlavně to, jestli tam nemohl být život a jak vlastně vypadají podmínky pro jeho možný vznik. Součástí je i projekt Mars Sample Return, který je dlouhodobým cílem mezinárodního planetárního výzkumu už dvě desetiletí. Zjednodušeně řečeno: Vozítko Perseverance sbírá vzorky, které by se měly později vrátit na Zem k detailní analýze, která není přímo na Marsu možná. Jenže je to extrémně složité a drahé.

„Návrat vzorků z Marsu bude jednou z nejsložitějších misí, které kdy NASA podnikla. Sečteno a podtrženo, rozpočet 11 miliard dolarů (asi 261 miliard korun) je příliš vysoký a datum návratu 2040 je příliš vzdálené,“ prohlásil Nelson s tím, že v té době by už na rudé planetě měli být lidé, takže v tomto horizontu mise nedává smysl.

„Bezpečné přistání a odběr vzorků, vypuštění rakety se vzorky z jiné planety – což se ještě nikdy nepodařilo – a jejich bezpečná doprava více než 56 milionů kilometrů zpět na Zemi, to rozhodně není malý úkol,“ komentoval komplexnost mise šéf NASA. A protože její cena i načasování jsou podle něj špatné, hledá teď agentura úplně jinou cestu. „Musíme se podívat na jiné možnosti, abychom našli cestu vpřed, která bude cenově dostupná a vrátí vzorky v rozumném časovém horizontu,“ míní.

Jak na to?

NASA chce tedy misi provést výrazně rychleji a současně laciněji – ale neví, jak to provést. V pondělním prohlášení vyzvala vědeckou komunitu ke spolupráci na vypracování revidovaného plánu, který využije jak inovace, tak i osvědčené technologie. Agentura by také už brzy měla požádat své průmyslové partnery o návrhy technologií, které by mohly vrátit vzorky na Zemi už v roce 2030 a snížily by náklady, rizika i složitost mise.

NASA se v aktuálním prohlášení vůbec nevěnovala další fázi této mise, kterou je vybudování a provoz speciálního střediska, které by mělo vzorky na Zemi uskladnit a zkoumat. Bude muset mít takové bezpečnostní opatření jako žádné jiné zařízení na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...