Jedna se snaží za pomoci nanodiamantů pomoct k lepšímu hojení ran u pacientů s cukrovkou, druhá se věnuje léčbě neplodnosti u mužů. Obě mladé vědkyně doufají, že roky výzkumu a laboratorních testů na myších nakonec skončí úspěchem. Ať už běžnou náplastí, nebo vyřazením nekvalitních spermií.
Rok co rok jde na vědu víc peněz, i tak ale na některé projekty nezbývá. Týká se to vzácných nemocí i některých typů rakoviny. Čeští odborníci i tak svými výzkumy v řadě případů posouvají hranice medicíny. Samotný vývoj trvá roky. Klíčovou fází jsou pokusy v laboratořích. Jaké české lékařské projekty mohou přepsat dějiny oboru a zcela změnit budoucnost léčby závažných chorob?
Nanodiamanty proti cukrovce
Veronika Benson z Mikrobiologického ústavu AV ČR denně pracuje s diamanty o velikosti tisíciny lidského vlasu. „Máme krásné černé diamanty, které vznikly za vysokého tlaku a vysoké teploty,“ uvádí vědkyně. S jejich pomocí chce Veronika Benson docílit lepšího hojení ran u lidí s cukrovkou. Kvůli nemoci se organismus není schopný bránit zdaleka tak dobře, jako je tomu u zdravého člověka. „Vlastně v té ráně se zvýší mRNA pro proteiny, které jakoby rozežírají tkáň, která se nově tvoří. A naším cílem je takové nadměrné množství (mRNA) snížit,“ uvádí Benson.
Nanodiamanty vědkyně obalí molekulami, které změní chování organismu a pomohou tak hojení. Konkrétně je dává na látku a potom přikládá na tělo – zatím se to všechno testuje jen u laboratorních myší. Výsledkem by měla být „obyčejná“ náplast, která se jednoduše nalepí na postižené místo a nechá se tam působit. Ještě dva roky bude Benson tento postup testovat pouze na laboratorních myších, potom se podle výsledků uvidí, jaký je potenciál výzkumu.
Protein, který odemkne vajíčko pro spermie
Kateřina Hortová, která se věnuje mužské neplodnosti, už s hlavními testy na myších skončila. Byly úspěšné. Dalším krokem teď bude výzkum spermií mužů, kteří trpí neplodností. Zaměřuje se na ty případy, u kterých lékaři netuší, jaká je příčina problému. To se týká až 60 procent pacientů. Po třech letech výzkumu se svým týmem našla protein, který alespoň část problému vysvětluje. Práci podpořila Grantová agentura ČR.
Vědkyně, která pracuje v Biotechnologickém ústavu AV ČR a na Přírodovědecké fakultě UK, popisuje, jak tato látka pracuje: „Funguje jako klíč, který odemyká zámek na vajíčku, aby spermie mohla proniknout a fúzovat s ním.“
Když protein správně nepracuje, k početí vůbec nedojde. Biotechnoložka to celé vysvětluje metaforou: „Protein spolupracuje se svým kamarádem Integrinem a dohromady se drží za ruce, aby se posunuli do místa, kterým spermie fúzuje s vajíčkem.“
Po novém roce začne Kateřina Hortová spolupracovat s centry asistované reprodukce. Konečným cílem vědců je pak najít způsob, jak špatné spermie vyřadit, aby zdravé mohly oplodnit vajíčko.
