Nahrávky prvních kroků na Měsíci se prodaly za 1,8 milionu dolarů

Za 1,82 milionu dolarů (asi 41,5 milionu korun) se vydražily tři originální nahrávky zachycující první kroky člověka na Měsíci v roce 1969, oznámila to v sobotu aukční síň Sotheby's. Nahrávky pořízené americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) patřily dosud tehdejšímu stážistovi NASA, který je v 70. letech koupil za 218 dolarů, informovala americká televize CNN. V USA i v jiných zemích světa si v sobotu připomněli 50. výročí prvního přistání na Měsíci řadou akcí.

Videonahrávky, jejichž nového majitele aukční síň nejmenovala, mají dohromady dvě hodiny a 24 minut. Zachycují mimo jiné první kroky astronauta Neila Armstronga na Měsíci, vystupování jeho kolegy Buzze Aldrina po žebříku za ním, jejich procházku po měsíčním povrchu i zapíchnutí vlajky USA na Měsíci.

Cena, za jakou se nahrávky vydražily, je více než 8000krát vyšší, než za jakou je v roce 1976 stážista Gary George v aukci koupil.

Americké oslavy

V sobotu vyvrcholily v USA oslavy 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci. V Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, odkud v roce 1969 mise Apollo 11 odstartovala, v sobotu výročí připomněl americký viceprezident Mike Pence. „Apollo 11 je jedinou událostí 20. století, která má šanci být široce připomínána i ve století třicátém,“ řekl Pence po boku Aldrina.

Pence také připomněl cíl, který stanovila nynější americká vláda, a to že USA pošlou své astronauty znovu na Měsíc do roku 2024. Má se tak stát v rámci programu Artemis lodí Orion, která by měla první let k Měsíci bez posádky absolvovat do dvou let, uvedla v sobotu agentura AP. Naposledy člověk chodil po Měsíci koncem roku 1972 v rámci mise Apollo 17.

Aldrina a Michaela Collinse, kteří byli na palubě legendárního letu Apolla 11, v pátek přijal v Bílém domě prezident Donald Trump. Jejich kolega Neil Armstrong zemřel v roce 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...