Nadměrné pojídání sladkostí přispívá k rozvoji střevních zánětů, naznačil výzkum

Častá konzumace jednoduchých cukrů by mohla vést ke vzniku či horšímu průběhu některých onemocnění zažívacího ústrojí. Poukázala na to studie uskutečněná na myších, kterou publikoval časopis Science Translational Medicine. Ve střevech hlodavců totiž vědci po pravidelném podávání sladkých roztoků našli větší množství „škodlivých“ bakterií.

Střevní záněty představují především v západních zemích v posledních letech výrazný problém. Počet lidí, kteří těmito chronickými obtížemi trpí, stále roste. 

Výjimkou není ani Česko, kde výskyt nemocí, jako je například ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba, každoročně stoupá. Jenom s kolitidou se zde v roce 2017 podle dostupných statistik potýkalo více než 28 tisíc lidí. O pouhých sedm let dříve jich přitom bylo zhruba o deset tisíc méně. Jedná se přitom o onemocnění, které není zcela léčitelné.

  • Jedná se o chronické onemocnění střevní sliznice. Nemoc začíná obvykle postižením konečníku a omezuje se na tlusté střevo, zřídkakdy může být zánětem poškozena i konečná část tenkého střeva (terminální ileum). Ulcerózní kolitida poškozuje sliznici a působí zánětlivé změny a vředy na jejím povrchu. Onemocnění probíhá chronicky, často se střídají klidná bezpříznaková období s fázemi aktivace nemoci.
  •  Zdroj: Wikipedie

Nová studie, kterou vedl Hasan Zaki z UT Southwestern Medical Center, se zaměřila na možný vliv konzumace jednoduchých cukrů na rozvoj tohoto onemocnění. Konkrétně směs glukózy a fruktózy je totiž obsažená v kukuřičném sirupu, který se v potravinářském průmyslu začal hojně využívat v šedesátých letech 20. století.

„Výskyt idiopatických střevních zánětů se za tu dobu v západních zemích zvýšil, a to zejména mezi dětmi,“ uvádí vědci. Idiopatická choroba vzniká „sama o sobě“, její příčina není známa.

Glukóza, fruktóza a sacharóza

Samotný výzkum probíhal tak, že vědci po dobu sedmi dní podávali myším roztok s desetiprocentní koncentrací sacharózy, fruktózy či glukózy. Došli přitom k závěru, že u hlodavců, kteří měli genetickou predispozici ke vzniku kolitidy nebo jim byla podána chemická látka, která danou nemoc vyvolávala, se po konzumaci sladkého roztoku rozvinuly závažnější příznaky.

Následná analýza pak ukázala, že myši krmené sladkými roztoky vykazovaly významné změny v mikrobiální populaci ve střevě. Zatímco „dobrých“ bakterií ubylo, ve větším množství se objevily bakterie, které způsobují ztenčení ochranné vrstvy tvořené střevním hlenem. Právě její porušení je jedním z faktorů vedoucích ke vzniku střevních zánětů.

Nejhorší dopady v tomto ohledu zaznamenali vědci u těch jedinců, které krmili glukózou. Prostředí ve střevě nicméně podle vědců výrazně narušily všechny tři jednoduché cukry. „Naše studie jasně ukazuje, že si lidé opravdu musí dávat pozor na složení svého jídelníčku,“ podotkl Zaki. 

Jeho tým se v dalším výzkumu plánuje zaměřit na to, zda konzumace cukru napomáhá rozvoji některých dalších onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...