Na Zemi zbývají poslední tři zvířata. Čeští vědci ale chtějí nosorožce bílé zachránit

Odborníci pracují na záchraně kriticky ohrožených nosorožců bílých severních, ještě letos by chtěli odebrat vajíčka posledním dvěma samicím. Technika odběru vajíček pro tato dvoutunová zvířata byla vyvinuta v posledních dvou letech na samicích jižního bílého nosorožce.

Informovala o tom v úterý mluvčí dvorské zoo Andrea Jiroušová. Na světě žijí poslední tři nosorožci bílí severní, kteří již nejsou schopni přirozené reprodukce.

Samec a samice nosorožce severního bílého
Zdroj: Wikimedia Commons

Plán na záchranu nosorožců byl publikován v květnu 2016 v časopise Zoo Biology, následně vzniklo konsorcium odborníků z několika výzkumných institucí, například z Leibnizova institutu pro výzkum divokých zvířat a zvířat chovaných v zoo (IZW) v Berlíně či z Kjúšú univerzity v japonské Fukuoce. Odborníci se na začátku března sešli v dvorské zoo.

Poslední pokus o záchranu má vědecký základ

„Složitý postup odběru vajíček byl dosud použit na dvanácti samicích jižních bílých nosorožců. Všechny dárkyně jsou součástí Evropského záchovného programu a některým z nich jsme odebrali vajíčka i dvakrát bez jakýchkoli vedlejších účinků. Naše postupy neměly žádné negativní dopady na plodnost a mohou být použity i na léčbu neplodnosti způsobené cystami v děloze nebo na vaječníku,“ uvedl vedoucí oddělení managementu reprodukce IZW Thomas Hildebrandt.

Odebraná vajíčka experti poslali do italské laboratoře, kde se je experti snaží nechat dozrát, uměle oplodnit a vyvinout embryo vhodné pro transfer. Dosud bylo dosaženo rané fáze embryonálního vývoje.

Nahrávám video

Poslední tři jedinci nosorožce severního bílého žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni, kam byli převezeni ze zoo ve Dvoře Králové v roce 2009.

„Díky výsledkům prezentovaným na jednání ve Dvoře věříme, že bychom k pokusům o odběr vajíček z posledních dvou samic severního bílého nosorožce mohli přistoupit ještě tento rok,“ uvedl Jan Stejskal z dvorské zoo.

V keňské rezervaci Ol Pejeta žije samec Súdán, samice Nájin a její dcera Fatu od roku 2009. Čtvrtý jedinec převezený do parku z královédvorské zoo, samec Suni, uhynul stářím na podzim roku 2014. V polovině prosince 2014 pak uhynul v zoologické zahradě v San Diegu samec Angalifu, který měl rakovinu.

Poslední jedinec severního bílého nosorožce žijící v Evropě, samice Nabiré, uhynula na následky prasklé cysty ve Dvoře Králové v červenci 2015. Ve stejném roce utratili kvůli nemocem souvisejícím s vysokým věkem samici Nolu z americké zahrady.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo ještě v roce 1960 na Zemi více než 2000 kusů severního poddruhu bílého neboli tuponosého nosorožce. O dvacet let později, v roce 1980, žilo v důsledku útoků pytláků už jen 15 zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...