Zatímco severní polokouli sužují rekordní letní vedra, mnohem jižněji, v hloubi zimy, padá další klimatický rekord. Množství antarktického mořského ledu kleslo na pro toto roční období nebývale nízkou úroveň, píše CNN. V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha odpovídající rozloze Argentiny.
Antarktický mořský led se každoročně zmenšuje na nejnižší úroveň koncem února, tedy v době, kdy na tomto kontinentu vrcholí léto. Během tamní zimy pak ale jeho množství opět narůstá. Letos se ale stalo něco úplně jiného.
Mořský led se totiž ani zdaleka nevrátil na očekávanou úroveň a většinu července ho dokonce ubývalo. Teď je na nejnižší úrovni pro toto roční období od začátku vedení záznamů před 45 lety.
Někteří vědci označují tento jev za mimořádný, za něco tak vzácného, že je pravděpodobné, že se to stane jen jednou za miliony let. Příčinu stále neznají.
Pokud by byly podmínky na Zemi jako v uplynulých desetiletích, pak je podle matematika Eliota Jacobsona pravděpodobnost, že by se letošní situace vyskytla, asi jedna ku třinácti miliardám. Konzervativnější odhady, ovšem založené na starších datech, tuto pravděpodobnost vyčíslují na jedna ku sedmi milionům.
Antarktida je odlehlý a komplikovaný kontinent. Na rozdíl od Arktidy, kde se mořský led v souvislosti se zrychlující se klimatickou krizí trvale snižuje, se mořský led v Antarktidě v posledních několika desetiletích pohybuje od rekordně vysokých hodnot po rekordně nízké, což vědcům ztěžuje pochopení toho, jak na globální oteplování reaguje. Od roku 2016 však začali pozorovat strmý sestupný trend.
„Antarktický systém byl vždy velmi proměnlivý. Tato úroveň variability je však natolik extrémní, že se v posledních dvou letech, ale zejména v letošním roce, něco radikálně změnilo ve srovnání s posledními nejméně 45 lety,“ řekl glaciolog Ted Scambos z Coloradské univerzity v Boulderu.
Proč mizí led?
Úbytek mořského ledu ovlivňuje několik faktorů, včetně síly západních větrů v okolí Antarktidy, které jsou spojovány s nárůstem znečištění způsobeného oteplováním planety, uvedl Scambos. „Součástí úvah je také vyšší teplota oceánu severně od hranice Antarktického oceánu, která se mísí s vodou, jež je obvykle poněkud izolovaná od zbytku světových oceánů,“ dodal.
Bezprecedentní průběh této zimy může naznačovat dlouhodobou změnu pro izolovaný kontinent. „Je více než pravděpodobné, že se antarktický systém neobnoví tak, jako tomu bylo řekněme před patnácti lety, po velmi dlouhou dobu do budoucna, a možná už nikdy,“ dodal glaciolog.
Jiní vědci jsou ale opatrnější. „Je to velká odchylka od průměru, ale víme, že antarktický mořský led vykazuje velkou meziroční variabilitu,“ poukazuje Julienne Stroeveová, vedoucí vědecká pracovnice NSIDC. „Je příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda je to nový normál, nebo ne,“ dodala.
Kaskádovitý účinek na celou planetu
Mořský led hraje zásadní roli. Nemá sice přímý vliv na zvyšování hladiny moří, protože již plave v oceánu, ale má účinky nepřímé. Jeho mizením zůstávají pobřežní ledové kry a ledovce vystaveny vlnám a teplým oceánským vodám, takže jsou náchylnější k tání a odlamování.
Nedostatek mořského ledu může mít také významný dopad na jeho volně žijící živočichy, včetně krilu, kterým se živí mnoho velryb v regionu, a tučňáků a tuleňů, kteří jsou na mořském ledu závislí při krmení a odpočinku.
Obecněji řečeno, mořský led v Antarktidě přispívá k regulaci teploty na planetě, což znamená, že jeho zmizení by mohlo mít kaskádovité účinky daleko za hranicemi kontinentu. Odráží totiž přicházející sluneční energii zpět do vesmíru, a když roztaje, odhalí tmavší vody oceánů, které sluneční energii naopak pohlcují.
V některých částech Antarktidy se již delší dobu projevují znepokojivé změny. Antarktický poloostrov, vřetenovitý řetěz ledových hor, který se vypíná ze západní strany kontinentu, je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na jižní polokouli.
V loňském roce vědci uvedli, že obrovský ledovec Thwaites, známý také jako „ledovec soudného dne“, se v důsledku oteplování planety „drží zuby nehty“. Vědci odhadli, že pokud by se Thwaites zcela zhroutil, globální hladina moří by se mohla zvýšit přibližně o tři metry, což by zničilo pobřežní komunity po celém světě.
Rekordně nízká úroveň mořského ledu v letošní zimě je velmi alarmujícím signálem, uvedl Scambos. „V roce 2016 zaznamenala Antarktida první velký pokles mořského ledu. Od roku 2016 zůstává nízký a nyní se propadl na dno. Něco zásadního v obrovské části planety se najednou chová jinak, než jsme viděli za posledních 45 let,“ dodal.
