Na Velikonočním ostrově našli další sochu moai. Ukrývala se ve vulkanickém kráteru

Na Velikonočním ostrově se vědcům podařilo objevit další z tamních známých monolitických soch zvaných moai. Našli ji na dně vyschlého jezera v jednom z vulkanických kráterů, kde pracovali na obnově tamních mokřadů, napsal deník The Guardian. Z kamene vytesanou hlavu velkou asi 1,6 metru hodlají dál nechat na místě nálezu.

Sochu odkryl tým dobrovolníků koncem února a pro odborníky je objev důležitý i kvůli výzkumu měnících se přírodních podmínek na ostrově ležícím v Tichém oceánu asi 3500 kilometrů západně od Chile.

„Je to podle mého názoru poprvé, co se podařilo něco objevit v sopečné pánvi. Domnívám se, že se najdou i další (sochy),“ citovala agentura Reuters archeologa Josého Miguela Ramíreze.

Laguna v kráteru Rano Raraku začala vysychat v roce 2018. Předtím to bylo po 200 až 300 let jezero hluboké až tři metry, což znamená, že v té době tam nikdo sochu přemístit nemohl.

Slavné sochy

Velikonoční ostrov, v domorodém jazyce nazývaný Rapa Nui, proslavily právě obří sochy moai s velkou hlavou a bez nohou, které vytvořili domorodí obyvatelé ve 13. až 15. století. Původně jich bylo na ostrově zhruba devět stovek, největší z nich měřila asi deset metrů a vážila kolem 82 tun. Část Velikonočního ostrova je národním parkem, který je od roku 1995 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Dlouho bylo záhadou, jak tak obří sochy obyvatelé ostrova přemisťovali. Jednu z možností ověřil v roce 1986 přímo na ostrově po boku norského cestovatele Thora Heyerdahla český technik Pavel Pavel. „Rozhýbal jsem je ze strany na stranu, podobně jako chodil golem v Císařově pekaři,“ vysvětlil Pavel svou metodu.

K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan. Heyerdalovy předchozí experimenty přitom ukazovaly na potřebu stovek lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...