Na pokročilé fyzice jsem byla jediná žena, vzpomínala objevitelka pulsarů v Hyde Parku Civilizace

Nahrávám video
Hyde Park Civilizace: Jocelyn Bell Burnellová
Zdroj: ČT24

Objevila pulsary – rychle rotující neutronové hvězdy, a to jí nebylo ani pětadvacet. Za tento objev byla udělena Nobelova cena – jejímu šéfovi. Radioastronomka Jocelyn Bell Burnellová, které se někdy přezdívá „No-Bell“, byla hostem v Hyde Parku Civilizace.

„Tehdy bylo zvykem v Glasgow, že když dívka vešla do posluchárny, tak všichni studenti pískali, dupali, pokřikovali, bučeli, dělali co největší hluk. Mlátili do stolů. Člověk to zažíval pokaždé, když vešel,“ popsala v pořadu Hyde Park Civilizace začátky svého studia radioastronomka Jocelyn Bell Burnellová.

„Když na ten předmět chodilo více studentek, tak jsme šly dovnitř ve skupince, protože společně to bylo jednodušší. Ale když jsem se dostala až do třídy pokročilé fyziky, tak už jsem byla jediná studentka a se mnou 49 studentů, takže jsem tomu musela čelit sama. Zjistila jsem, že člověk dokáže potlačit červenání, což bylo důležité, protože kdybych zrudla, tak by to bylo celé horší, hlasitější, trapnější. Bylo to těžké. Dnes v Británii by se něco takového nestalo,“ dodala.

Přes tyto těžké začátky se stala Bell Burnellová součástí týmu, který objevil takzvané pulsary. Nobelovu cenu ale za tento objev dostal pouze vedoucí, Antony Hewish, což bylo později hodně kritizováno.

Co je pulsar?

Nevyhnutelný osud každé hvězdy, která je velká od deseti do třicetinásobku velikosti Slunce, je z lidského hlediska smutný: když vyčerpá své palivo, exploduje jako supernova a zhroutí se sama do sebe. Nakonec skončí jako malý a obrovsky hustý objekt – takzvaná neutronová hvězda.

„Taková neutronová hvězda zabere průměr maximálně třicet kilometrů. A v tomto průměru je ovšem soustředěna větší hmotnost než v našem Slunci, z toho plyne ta vysoká hustota,“ vysvětluje astronom Jiří Grygar. Také se neutrononová hvězda velmi rychle otáčí kolem své osy, třeba i stokrát za sekundu anebo ještě rychleji. Má obrovskou gravitaci a extrémně silné magnetické pole. A některé tyto neutronové hvězdy také vydávají silné elektromagnetické záření.

Při pohledu ze Země je proto podobná neutronová hvězda takovým vesmírným majákem – vypadá, jako by pulsovala, proto se jí říká pulsar.

Jako první v historii jej zachytila v roce 1967 Jocelyn Bell Burnellová. Radiová observatoř, kterou v rámci svého doktorského studia postavila, totiž zaznamenala v jedné části oblohy naprosto pravidelné signály.

Teď vědci ví o víc než dvou tisících pulsarech nejrůznějších typů – můžou vysílat rádiové vlny, ale třeba i infračervené, ultrafialové nebo rentgenové záření či gama paprsky i viditelné světlo. Vždy ale platí, že aby byly ze Země zachytitelné, musí na ni být nasměrovány. Tak jako každý maják. 

Tento článek si můžete i poslechnout jen čistě ve zvukové podobě jako takzvaný podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...