Na Omán udeřil cyklon Shaheen a způsobil rozsáhlé škody. Je i varováním pro budoucnost Perského zálivu

Omán zasáhl silný cyklon. Za den napršelo třikrát víc vody než za celý rok. Vyžádal si podle informací BBC několik lidských životů a způsobil značné škody.

Letošní sezona tropických cyklon v severním Indickém oceánu byla zatím poměrně klidná. V minulém týdnu se ale vytvořil relativně silný cyklon Shaheen, který v noci na pondělí zasáhl Omán mezi městy Al-Masnaah a Al-Suwaiq. A zapsal se do meteorologické historie – stal se totiž prvním v moderní éře pozorování, který zasáhl severní pobřeží Ománu.

  • Cyklon je lokální označení tropických cyklon v Indickém oceánu.
  • Tropická cyklona je atmosférický útvar charakteru tlakové níže v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu. Jedná se o rozsáhlý rotující bouřkový systém s velmi nízkým tlakem.

Cyklon dorazil od severovýchodu, z Ománského zálivu. Všechny ostatní známé případy směřovaly od jihu nebo jihovýchodu. A zatím žádný z nich nedoputoval tak daleko na západ jako Shaheen. Příčinou byla vysoká teplota vody v dráze (devětadvacet až jednatřicet stupňů) a také neobvykle malý střih větru (změna jeho směru a rychlosti s výškou) svědčící vývoji tropických cyklon.

Ománský záliv je přitom oblastí, kde se cyklony vyskytují jen zcela výjimečně, ačkoliv mohou být velmi silné. To se stalo v roce 2007, kdy se oblastí přehnal dosud vůbec nejsilnější cyklon páté kategorie, Gonu, který si v Ománu vyžádal osmasedmdesát obětí a napáchal škody přesahující čtyři miliardy amerických dolarů.

Cyklon zplodil cyklon

Shaheen má za sebou docela zajímavou historii. Nad Arabským mořem totiž vznikl ze zbytků cyklonu Gulab, který už předminulý víkend na severovýchodě Indie přinesl přívalové deště a povodně. Ty stály život nejméně dvacet lidí. V samotném Ománu si cyklon Shaheen vyžádal minimálně pět obětí, další čtyři v okolních zemích.

Shaheen dorazil do Ománu jako cyklon prvního stupně s rychlostmi větru kolem 120 kilometrů za hodinu, tedy těsně nad hranicí tropické cyklony. Původní odhady přitom počítaly s poněkud silnější podobou – mimochodem to byl i důvod, proč v zemi vyhlásila vláda dvoudenní národní volno, aby dopady na obyvatele byly co nejmenší.

Hlavní riziko cyklonu představují enormní přívalové deště. Na stanici Suwaiq severozápadně od hlavního města Maskat spadlo za jeden den 305,8 litru vody na metr čtvereční, což je asi třikrát víc, než zde v průměru naprší za celý rok. Od června do října navíc v Ománu většinou spadne jen pár kapek vody. A právě vydatné deště v suché, převážně pouštní krajině vyvolávají jak rychlé povodně, tak i sesuvy půdy v kopcovitých regionech. Níže položené pobřežní oblasti zaplavilo vzduté moře a současně pobřeží bičují vysoké vlny dosahující osmi až dvanáctimetrové výšky, čemuž napomáhá vhodný konkávní tvar pobřeží.

Cyklon Shaheen z družice systému Copenicus
Zdroj: Copernicus

Rozbouřené moře komplikuje i námořní dopravu v oblasti. V této souvislosti se naštěstí nenaplnily obavy poněkud severnějšího postupu Shaheen a možného zásahu města Fujairah v sousedních Spojených arabských emirátech, kde leží celosvětově druhý největší přístav pro plnění lodí ropou.

Nad Ománem teď Shaheen slábne a míří k jihozápadu, do hornatých oblastí pohoří Al-Hajar. Jejich návětrné svahy uspořádané navíc do mírného oblouku „vymáčknou“ z oblaků maximum tropické vody v podobě velmi intenzivních dešťů – některé modely počítají s 200 až 500 milimetry. A to samozřejmě povede k dalším rychlým povodním. Jindy suchá koryta, takzvaná vádí, se přeplní vodou a lze čekat komplikace v dopravě i velké materiální škody v zasažených oblastech.

Směr sever

Výskyt cyklonu tak daleko na severu přitom nabízí otázku, zdali by se v budoucnu nemohl vytvořit jiný ještě severněji, nad Perským zálivem. Mimochodem některé modely počítaly i s dráhou Shaheen směřující víc k severozápadu, právě nad Perský záliv s možným následným zásahem Kataru.

To se sice nestalo, ale podle modelových studií není v budoucnu takový vývoj vyloučen. Voda v Perském zálivu patří k nejteplejším na světě, v létě běžně přesahuje třicet stupňů Celsia. Limitujícím faktorem je v současnosti příliš velký střih větru, který se nad zálivem většinu roku vyskytuje. V souvislosti s měnícím se klimatem není vyloučena změna charakteru cirkulace v této oblasti.

Existuje tak poměrně velká pravděpodobnost, že se v ne tak vzdálené budoucnosti dočkáme vzniku cyklonu i nad Perským zálivem. A díky velmi teplé vodě může takový systém dosáhnout až extrémní intenzity, což by pak potenciálně mohlo vést k enormním škodám na březích zálivu – hrozbu pro celý svět představuje především zasažení ropných zařízení, jejich vyřazení z provozu by mohlo destabilizovat celý trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...