Na Novém Zélandu nejspíš našli vzácného kytovce „se zuby jako lopatami“

Na začátku července lidé na pláži na Novém Zélandu zřejmě nalezli exemplář málo známého druhu kytovce. Podle agentury DPA o tom v pondělí informovalo novozélandské ministerstvo pro ochranu přírody. Nález musí ještě potvrdit genetická analýza.

Experti a zástupci úřadů byli na začátku července přivoláni ke zhruba pětimetrovému kytovci, který uvázl na pláži u vesnice Taieri Mouth na jihu Nového Zélandu. Podle prvních domněnek odborníků se jednalo o samce druhu Mesoplodon traversii.

Tento druh kytovců patří k těm nejméně popsaným ve vědecké literatuře. „Od roku 1800 bylo na světě zdokumentováno jen šest exemplářů, všechny kromě jednoho pocházely z Nového Zélandu. Z vědeckého a ochranářského hlediska se jedná o důležitou záležitost,“ prohlásil Gabe Davies z tamního ministerstva pro ochranu životního prostředí. Až do roku 2010 vědci znali jenom kosti tohoto tvora, šlo pouze o několik částí dolní čelisti.

Neznámý obyvatel hlubin

Jedná se o vorvaňovce, tedy dravého kytovce, který zřejmě žije v hlubinách oceánů, kde se živí hlavně hlavonožci a rybami. Protože nebyl nikdy pozorován v přírodě živý exemplář, jsou všechny informace jen spekulacemi. Vědci ani neví, kolik těchto tvorů ještě žije, zda jsou ohrožení, anebo se naopak někde v hloubce vyskytují relativně početné populace.

Kostra vorvaňovce Mesoplodon traversii
Zdroj: Wikimedia Commons/ Jörg Mazur

České jméno tento tvor nemá, jeho latinské jméno by se dalo přeložit jako „vorvaňovec Traversův“; je pojmenovaný stejně jako řada jiných druhů z Nového Zélandu a okolí po tamním politikovi a přírodovědci Williamu Traversovi. Anglicky se kytovci přezdívá „spade-toothed whale,“ což znamená „velryba se zuby jako lopatami“.

Aby měli vědci jistotu, že se nemýlí, odebrali z uhynulého kytovce vzorky tkáně, které poslali na analýzu DNA. Ta však může trvat i řadu měsíců, než se potvrdí druh kytovce. Nalezený exemplář tak zůstává v chladicím zařízení. O jeho osudu se rozhodne, až budou k dispozici kompletní výsledky testů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...