Na MIT vyvinuli umělou inteligenci, která rozpozná covidový kašel

Vědci ve Spojených státech vyvinuli algoritmus, který podle zvuku kašle dokáže rozlišit, zda je člověk nakažený koronavirem. Úspěšný by měl být i v jinak bezpříznakových případech, jelikož umí rozeznat klíčové rozdíly covidového kašle, které neodhalí lidský sluch.

Algoritmus fungující na bázi umělé inteligence vytvořili vědci z Massachusettského technického institutu (MIT). V testech u lidí, kteří byli pozitivně testováni na koronavirus, vykazoval algoritmus úspěšnost 98,5 procenta a 100 procent u lidí bez dalších příznaků. Na základě algoritmu by tak mohla vzniknout aplikace. Schválit by ji však museli regulátoři.

„Způsob, jakým vytváříte zvuk, se mění, když máte covid, i když jste bez příznaků,“ uvedl vědec Brian Subirana, spoluautor studie publikované v odborném časopisu IEEE Open Journal of Engineering in Medicine and Biology. V praxi by podle studie bylo možné algoritmus využít ke každodenním kontrolám studentů ve školách, pracovníků či u široké veřejnosti, například v hromadné dopravě. Podobnými projekty se zabývá i řada dalších organizací a univerzit včetně britské Cambridgeské univerzity.

Autoři projektu Cambridgeské univerzity v červenci oznámili, že dokázali identifikovat nákazu koronavirem podle zvuku kašle a dechu s 80procentní úspěšností. V srpnu měl tento projekt k dispozici 459 zvukových záznamů dechu a kašle, které univerzitě zaslalo 378 lidí z řad veřejnosti. Laboratoř MIT nicméně pracovala s výrazně větším vzorkem – zvukových záznamů, na kterých dotyčný několikrát zakašlal, získala kolem 70 tisíc, z nichž 2500 bylo od lidí nakažených koronavirem.

Odborník na umělou inteligenci Calum Chace označil projekt za klasický příklad využití umělé inteligence. „Jde o stejný princip, jako kdybyste do stroje nahráli spoustu rentgenových snímků, aby se naučil detekovat rakovinu,“ řekl. „Je to příklad, kdy je umělá inteligence užitečná. Pro jednou v tom nevidím nevýhody,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...