Na MIT vyvinuli revoluční ultrazvukovou náplast, sleduje zdraví člověka

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vynalezli náplast, která dokáže snímat ultrazvukem vnitřnosti člověka během každodenních činností. Vynález označují za revoluci v lékařském zobrazování. Náplast o velikosti poštovní známky umí zobrazit cévy, trávicí systém a vnitřní orgány po dobu až 48 hodin, což lékařům poskytuje mnohem podrobnější obraz o zdravotním stavu pacienta než běžné snímky.

Při laboratorních testech vědci pomocí náplastí sledovali, jak se lidem při cvičení mění tvar srdce, jak se jim při pití a vylučování nápojů zvětšuje a zmenšuje žaludek, a jak se jim při vzpírání zvedají svaly.

Profesor Süan-che Čao z MIT, který vedl výzkumný tým, uvedl, že náplasti by mohly „způsobit revoluci“ v lékařském zobrazování. V současné době se snímkování pro lékařské účely totiž provádí velmi rychle, někdy trvá jen několik sekund, a obvykle se musí provádět v nemocnicích.

Vědec si představuje, že si lidé budou kupovat krabičky náplastí a s pomocí chytrých algoritmů v mobilních telefonech je budou používat k monitorování svého srdce, plic nebo trávicího systému – a možná i dalších částí těla. Zjistí tak včas příznaky onemocnění i infekce, ale budou také moci monitorovat své svaly během rehabilitace či fyzického tréninku.

Náplast plná senzorů

Bioadhezivní ultrazvuková náplast (neboli Baus) obsahuje soustavu malých senzorů, které vysílají ultrazvukové vlny skrz kůži do těla. Tyto vlny se odrážejí od cév, tkání a vnitřních orgánů a jsou detekovány stejnými prvky v náplasti. V současné době musí být náplast připojena k přístroji, který odrazy promění v obraz, ale výzkumníci vyvíjejí bezdrátovou variantu, která bude spolupracovat se softwarem v mobilním telefonu.

„Na bezdrátové verzi usilovně pracujeme,“ řekl Čao . „Vzhledem k tomu, že už existují bezdrátové ultrazvuky pro ruční použití v místě péče, jsme přesvědčeni, že se nám podaří dosáhnout bezdrátové varianty během několika let,“ dodal vědec. Podrobnosti o vynálezu byly zveřejněny v časopise Science.

I bez bezdrátové verze by podle vědců mohly náplasti přinést okamžitou změnu v nemocnicích. Monitorovaly by vnitřnosti pacientů, zatímco leží v posteli, podobně jako se dnes k monitorování srdeční činnosti běžně používají podobně neinvazivní nalepovací elektrody.

Ultrazvuk změnil medicínu

Ultrazvuková vyšetření jsou velmi rozšířená. Tato technika má ale značná omezení, protože vyžaduje vysoce kvalifikované sonografisty, kteří sondy umísťují a orientují na těle pacientů, aby tak získali kvalitní snímky. Z tohoto důvodu je většina ultrazvukových vyšetření krátká a provádí se na pacientech, kteří musí při pořizování snímků zůstat v klidu.

Bezdrátové náplasti by mohly některé z těchto problémů obejít, protože je lze upevnit na místě a nechat je snímat po několik hodin, nebo dokonce dní, tvrdí výzkumníci. Kromě skenování orgánů na včasné příznaky onemocnění by také mohly monitorovat funkci močového měchýře, nádory a vývoj plodu v děloze.

Biomedicínská inženýrka Nan-šu Lu, která působí na Texaské univerzitě v Austinu, uvedla, že náplast představuje „významný průlom v mobilním a ambulantním ultrazvukovém zobrazování“. „Nositelné a dostupné ultrazvukové senzory, které nepotřebují sonografistu, by otevřely mnoho možností, jako je zobrazování srdce při zátěžovém testu, domácí zobrazování plic pro včasnou detekci zápalu plic a mnoho dalších,“ dodala vědkyně, která se na studii nepodílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...