Na Enceladu je kyanovodík, dokázala analýza. Jde o další náznak, že tam může být život

Enceladus je malý, vzhledem nepříliš atraktivní měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Hnědá koule o průměru pět set kilometrů je ale jedním z nejlepších adeptů na životem obydlený svět ve Sluneční soustavě. NASA teď přinesla další silné nepřímé důkazy pro možnou existenci života na tomto tělese.

V článku, který vyšel v odborném časopise Nature Astronomy, vědci analyzovali data ze sondy Cassini. Ta pozorovala Enceladus během své dvacetileté mise kolem Saturnu a viděla, jak z měsíce tryskají velké chuchvalce vody skrze trhliny v jeho ledovém povrchu.

Cassini v nich odhalila organické sloučeniny, včetně aminokyselin a fosforu. Roku 2017 pak ukončila svou misi ponorem do atmosféry Saturnu, odkud do posledních sekund své existence posílala vědcům snímky. Data, která nasbírala, badatelé analyzují dodnes.

Právě z nich pochází odhalení, že na Enceladu se vyskytuje kyanovodík. Na Zemi je tato látka známá jako prudký jed, který rychle zabíjí vše živé. Právě kvůli němu například zemřely tisíce lidí při katastrofě v indickém Bhópálu. Jenže ve skutečnosti je chemikálie spojená nejen se smrtí, ale také se životem. „Objev kyanovodíku byl pro nás mimořádně vzrušující, protože tato sloučenina je výchozím bodem pro většinu teorií o vzniku života,“ uvedl Jonah Peter, doktorand na Harvardově univerzitě a hlavní autor nové studie.

Předpokládá se, že tato molekula se na Zemi dostala prostřednictvím meteoritů a skrze chemické reakce přispěla ke vzniku aminokyselin. Prokazatelně se kyanovodík vyskytuje v kosmu – byl objeven jako jedna z prvních sloučenin uhlíku v protoplanetárním disku u hvězdy AA Tauri.

Oceán jako chemická baterie

Nová studie navíc naznačuje, že oceán na Enceladu by mohl fungovat jako zdroj chemické energie. Výzkum ukázal, že Enceladus v sobě skrývá mnohem více chemické energie, než se dosud předpokládalo, což zvyšuje šance, že se na malém měsíci může zrodit a udržet život.

„Naše práce poskytuje další důkaz, že Enceladus je domovem jedné z nejdůležitějších molekul jak pro vytvoření stavebních kamenů života, tak pro udržení tohoto života prostřednictvím metabolických reakcí,“ doplnil Peter.

Kombinace oxidu uhličitého, metanu a vodíku, které se nacházejí v chuchvalcích emitovaných Enceladem, by mohla vést k takzvané metanogenezi, což je proces, při němž vzniká metan. Na Zemi byl právě tento proces podle některých teorií klíčový pro vznik života na Zemi.

„Pokud je metanogeneze z hlediska energie něco jako malá baterie do hodinek, pak naše výsledky naznačují, že oceán Enceladu by mohl nabízet něco podobného jako autobaterie, která je schopna poskytnout velké množství energie jakémukoli životu, který by zde mohl existovat,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie Kevin Hand z NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...