Na Enceladu je kyanovodík, dokázala analýza. Jde o další náznak, že tam může být život

Enceladus je malý, vzhledem nepříliš atraktivní měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Hnědá koule o průměru pět set kilometrů je ale jedním z nejlepších adeptů na životem obydlený svět ve Sluneční soustavě. NASA teď přinesla další silné nepřímé důkazy pro možnou existenci života na tomto tělese.

V článku, který vyšel v odborném časopise Nature Astronomy, vědci analyzovali data ze sondy Cassini. Ta pozorovala Enceladus během své dvacetileté mise kolem Saturnu a viděla, jak z měsíce tryskají velké chuchvalce vody skrze trhliny v jeho ledovém povrchu.

Cassini v nich odhalila organické sloučeniny, včetně aminokyselin a fosforu. Roku 2017 pak ukončila svou misi ponorem do atmosféry Saturnu, odkud do posledních sekund své existence posílala vědcům snímky. Data, která nasbírala, badatelé analyzují dodnes.

Právě z nich pochází odhalení, že na Enceladu se vyskytuje kyanovodík. Na Zemi je tato látka známá jako prudký jed, který rychle zabíjí vše živé. Právě kvůli němu například zemřely tisíce lidí při katastrofě v indickém Bhópálu. Jenže ve skutečnosti je chemikálie spojená nejen se smrtí, ale také se životem. „Objev kyanovodíku byl pro nás mimořádně vzrušující, protože tato sloučenina je výchozím bodem pro většinu teorií o vzniku života,“ uvedl Jonah Peter, doktorand na Harvardově univerzitě a hlavní autor nové studie.

Předpokládá se, že tato molekula se na Zemi dostala prostřednictvím meteoritů a skrze chemické reakce přispěla ke vzniku aminokyselin. Prokazatelně se kyanovodík vyskytuje v kosmu – byl objeven jako jedna z prvních sloučenin uhlíku v protoplanetárním disku u hvězdy AA Tauri.

Oceán jako chemická baterie

Nová studie navíc naznačuje, že oceán na Enceladu by mohl fungovat jako zdroj chemické energie. Výzkum ukázal, že Enceladus v sobě skrývá mnohem více chemické energie, než se dosud předpokládalo, což zvyšuje šance, že se na malém měsíci může zrodit a udržet život.

„Naše práce poskytuje další důkaz, že Enceladus je domovem jedné z nejdůležitějších molekul jak pro vytvoření stavebních kamenů života, tak pro udržení tohoto života prostřednictvím metabolických reakcí,“ doplnil Peter.

Kombinace oxidu uhličitého, metanu a vodíku, které se nacházejí v chuchvalcích emitovaných Enceladem, by mohla vést k takzvané metanogenezi, což je proces, při němž vzniká metan. Na Zemi byl právě tento proces podle některých teorií klíčový pro vznik života na Zemi.

„Pokud je metanogeneze z hlediska energie něco jako malá baterie do hodinek, pak naše výsledky naznačují, že oceán Enceladu by mohl nabízet něco podobného jako autobaterie, která je schopna poskytnout velké množství energie jakémukoli životu, který by zde mohl existovat,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie Kevin Hand z NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 59 mminutami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 2 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 23 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...