Mýcení amazonského pralesa poprvé od nástupu Bolsonara meziročně zpomalilo

Celou dobu vlády prezidenta Jaira Bolsonara se zvyšovala rozloha vykáceného území amazonského deštného pralesa. Letošní rok přinesl změnu: poprvé od nástupu stávajícího prezidenta do úřadu v roce 2019 mýcení meziročně kleslo. Ukázaly to předběžné údaje Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE), který sleduje stav přírody pomocí družic.

V administrativním roce, který končil letos v červenci, amazonský prales v Brazílii ztratil „pouze“ zhruba 11 600 kilometrů čtverečních plochy, což je zhruba rozloha Prahy a Středočeského kraje dohromady.

Relativně dobrá zpráva je to pro ekology zejména proto, že úbytek plochy pralesa se v roce 2021/2022 snížil ve srovnání s předchozím období o celých 11 procent. „Je lepší mít nižší údaj než vyšší, ale stále jde o velmi vysoké číslo – druhé nejvyšší za posledních 13 let,“ uvedl ekolog Marcio Astrini.

Nevysvětlitelná změna

Podle odborníků nelze zatím jednoznačně určit, proč se tempo mýcení pralesa zpomalilo. Podle ekologů však v uplynulém roce nebyla patrná žádná změna politiky ze strany vlády.

Ochránci přírody dlouhodobě kritizují stávajícího prezidenta Bolsonara, že svou politikou usnadnil ničení pralesa, a to především ze strany zemědělců a podniků. Skeptici upozorňují na to, že prales je už natolik zmenšený, že se v něm hůř hledají vhodná místa pro další kácení – rychlost jeho úbytku se teď může zmenšovat i z tohoto prostého důvodu.

Boj o prales

Ochrana amazonského pralesa patřila mezi hlavní témata prezidentské kampaně. Bolsonaro a jeho tým tvrdili, že prezident se jen snaží najít vhodnou rovnováhu mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody. Vítěz druhého kola prezidentské volby Luiz Inácio Lula da Silva, který se ujme úřadu 1. ledna, naopak slíbil zpřísnění ochrany amazonského pralesa.

Podle výpočtů se kácení pralesa v době, kdy byl Bolsonaro v úřadě, zvýšilo ve srovnání s předchozím čtyřletím o 60 procent. Ničení pralesa je největším zdrojem emisí skleníkových plynů v Brazílii. „V prvním roce vlády Lula jen velmi těžko dosáhne významného poklesu v mýcení pralesa,“ tvrdí Astrini s tím, že kácení „se vymklo kontrole“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...